Ve druhém poločase jste se jenom bránili. Co se s mužstvem stalo? Podcenili jste soupeře?
Neřekl bych, že jsme Neratovice podcenili. Asi jsme si mysleli, že vítězství už přijde samo. Přitom jsme věděli, že budou chtít hrát, že to není slabý soupeř. Trenér nás na ně připravoval, ale hosté hráli dobře.
Doma na jaře vyhráváte, ale venku vám to nejde. Čím to je?
(Dlouho přemýšlí, oddychuje). Nevím, ale i venku se snažíme hrát, nejen bránit. Fakt netuším, v čem to je. Snažíme se tvořit, nenakopáváme jenom míče dopředu. Venku ale potřebujeme sbírat nějaké body, pokud chceme myslet na umístění do pátého místa, na které určitě máme.
Stal jste se jedničkou v brance Vítkovic. Cítíte důvěru trenéra?
Momentálně chytám, ale všichni tři jsme spolu s Mariem Madou a Mariánem Kellem vyrovnaní. Pochopitelně jsem rád, že dostávám šanci. Budu se jí držet.
Jak daleko je z druhé ligy do první?
Zatím jsem neměl příležitost obě soutěže porovnat, ale myslí si, že i první liga je hodně o bojovnosti. Rád bych si v ní někdy zachytal.
Co vám k tomu chybí?
Zlepšit potřebuji asi ještě úplně všechno. Obzvlášť na domácím hřišti mi nejdou výkopy. Pořádně se musím soustředit na centry, protože pořád mi ještě moc balonů vypadává z rukou.
