V Čáslavi hraje třetí ligu a teď se ucházel o smlouvu v litevské nejvyšší soutěži. Nebyl by to moc velký skok? "Jsem přesvědčen, že jsem na to měl. Zamítavé stanovisko mě dost překvapilo," divil se Brabec.
Proč mu to tedy v Pobaltí nevyšlo? "Trenér měl zájem. Jenže vedení nakonec řeklo, že nejsem o tolik lepší než domácí kluci. Asi v tom byly i finance," vysvětlil Brabec.
V Litvě byl společně se slovenským kolegou ubytován v pěkném hotelu, poznal slušné zázemí. Ale také krutější mrazy, než nyní svírají Českou republiku.
"Začínali jsme na mínus deseti. Pak to klesalo až na pětadvacet stupňů pod nulou. Nejsou to noční teploty, ale normálně denní," podotkl Brabec.
Trénink venku byl nemožný.
Tým se takhle připravoval za osm dnů pouze jednou, jinak se uchyloval do haly. "Ty tam jsou tak velké, že se do nich vejde klasické fotbalové hřiště," vyprávěl Brabec. "V hale jsme sehráli i dva přípravné zápasy." Při nich český vyslanec poznal úplně jiný styl hry, než na jaký je zvyklý.
"Kluci byli šikovní s balonem. Naprosto jsem však postrádal jakoukoliv taktiku. Útočníci se nevraceli, beci neútočili, všichni dost málo běhali."
Složitá byla i domluva. S angličtinou Brabec neuspěl. "Většinou mluvili jen litevsky. Pomohla ruština, i když jsem ji měl ve škole jen rok."
V létě měl nabídku z Pardubic, i teď by se rýsovalo nějaké druholigové hostování. "Asi zůstanu v Čáslavi. proto, že máme několik zraněných hráčů ze základní sestavy."
