Jestli tým něco potřeboval a nedostávalo se mu toho, byl to zejména: Kvalitní střelec. Stabilní stoper, ze kterého je na dálku cítit jistota.
A tvůrce hry.
Tím, kdo bude pravidelně sypat góly, může být Schick či plzeňský Krmenčík – když si udrží formu a přestane zbytečně filmovat. Spolehlivého šéfa obrany snad trenér Jarolím (nebo jeho nástupce) najde mezi někým ze šesti kandidátů, které v kvalifikaci postupně protočil.
Bořek Dočkal v číslech114 minut odehrál Bořek Dočkal ve čtyřech podzimních kvalifikačních zápasech. |
Ale jeden rébus je extra zapeklitý: Kdo bude hru režírovat?
Tady národní tým řeší nejpalčivější problém. Je málo fotbalistů, kteří v sobě mají dar přijít s nečekaným řešením. Překvapit, tvořit, vést.
Na zdraví Tomáše Rosického se spoléhat nedá a ani věk zastavit nelze, takže pokud chce reprezentace obstát v boji o Euro 2020, měla by oživit Bořka Dočkala.
To on by mohl být klíčovou postavou pro důležitou misi.
Možná vás pod dojmem posledních zápasů napadá, že doba víc přeje mladým puškám Janktovi s Barákem, ale málo platné: nejlepší kopací techniku má v národním týmu pořád Dočkal. Nedělní zápas se San Marinem to jen potvrdil.
Zkušený záložník sice pár balonů poztrácel a někdy příliš riskoval, ale má v sobě to, co většině spoluhráčů chybí: dovolí si. Nebojí se vymýšlet, chce dát hře tvář.
Jistě, San Marino není soupeř, podle kterého by se dalo přísně hodnotit. Přesto zaujaly dvě Dočkalovy gólové přihrávky a moře dalších precizních centrů, ze kterých bohužel spoluhráči nic nezískali.
Byl to signál, že Česko má důležitého muže zpátky ve formě, nebo jen záblesk? Vždyť ani Dočkalovi, stejně jako celému týmu, se kvalifikace nepodařila.
Zatímco v té předchozí pomohl dotlačit Česko na Euro čtyřmi góly, tentokrát se netrefil ani jednou. V úvodu na něj trenér Jarolím sázel, postupně se však vytrácel. Z posledních pěti zápasů odehrál v základu jen dva, dvakrát se na trávník nedostal vůbec. Čím to je?
Natvrdo to nezazní, ale každý tuší: Dočkalovi uškodilo, když se v únoru vydal vstříc čínskému dobrodružství. V týmu Che-nan Ťien-jie si přijde na pohádkové peníze (ročně až 80 milionů korun), jenže herně strádá. Čínská liga se ani přes import světových hvězd nedá považovat za fotbalový ráj a město Čeng-čou zase za ten životní.
„V Číně je všechno úplně jiné,“ líčil Dočkal, když na konci srpna rozmlouval s českými novináři. „Od osmnácti hraju profesionálně a teď se učím věci, o kterých jsem si nemyslel, že nad nimi budu muset vůbec přemýšlet. Musím se přizpůsobit, což se týká i života.“
Takticky nevyspělý Che-nan patří mezi mužstva ze spodku tabulky, je dvanáctý ze šestnácti, na každý gól se nadře. Dočkal sice hraje pravidelně, ovšem za dvacet kol posbíral jen tři góly a tři asistence.
I proto se pokaždé těší na reprezentační sraz, ve známém prostředí aspoň na chvilku pookřeje. Jenže na trávníku bylo během kvalifikace často znát, že není v pohodě. Proto si ho minulý týden v Ázerbájdžánu kouč Jarolím schovával až na taktické střídání, na které ani nedošlo.
Pokud by tedy měl v Číně vydržet do konce smlouvy, která vyprší až v únoru 2020, znamenalo by to pro národní tým vážný problém.
Jak ho řešit? Nabízí se návrat do Evropy, nebo přímo do Česka: Sparta o comeback svého bývalého lídra velmi stojí. Jenže situace je křehká, protože do sebe narážejí protichůdné snahy. Dočkal cítí, že potřebuje herně ožít, což v Číně půjde těžko. Che-nan ho sotva pustí a tratit na jeho odchodu nehodlá už vůbec, vždyť teprve v únoru obětoval 230 milionů...
A Sparta? Ta sice v létě bláznivě rozhazovala, ale copak by šéf Křetínský utratil další hromadu peněz za Dočkala?
Jak tedy dál? Všichni zúčastnění se musejí rychle zamyslet, jinak hrozí i to, že reprezentace svého režiséra ztratí nadobro.