Rozzářené vánoční trhy pod staroměstským orlojem mají na okamžik novou atrakci. Večerní Prahou se toulá Bony Wilfried, sparťanský útočník z Pobřeží slonoviny. Zubí se na všechny okolo.
Svařák? "Ne, nepiju."
Klobásu? "Ne, díky."
Trdlo? "Ani to kulaté sladké ne."
Dnes už ho pozná kdekdo. Aby ne, je nejlepším cizincem fotbalové ligy, jeho góly drží Spartu.
Dřív snil o Liverpoolu
Je to už dva roky, co vyrazil na misi do Česka. Dva roky dřiny, strastí a potíží, jež ho nezlomily. "Věděl jsem, že můj čas přijde," říká Wilfried, jenž právě oslavil 21. narozeniny.
Snil o věhlasném klubu, na stáž ho pozval Liverpool. Jenže neuspěl. Mrzutý opouštěl Anglii a představy o Premier League. Musel slevit, druhá šance přišla ze země ztracené uprostřed Evropy. "Ale Spartu jsem znal z evropských pohárů," upozorňuje.
Prošel testy a zařadil se do B-týmu. Dostával zabrat nejen na tréninku. Byl...
... opuštěný. Jeho domov se na první měsíce smrskl v malý pokoj na konci dlouhé chodby v tréninkovém centru na Strahově. Postel, na stolku vedle ní velký bílý francouzsko-český slovník, televize a kopa cédéček. Rodičům do Abidžanu, tisíce kilometrů vzdáleného administrativního centra Pobřeží slonoviny, volal každý den.
... odstrkovaný. Když na zápas rezervy dorazily i posily z áčka, mezi nimi také Slováci, nepříjemně rychle se vyčerpal limit tří povolených cizinců. Pro Wilfrieda se často místo nenašlo. Navíc ze začátku uměl jen francouzsky a krutou zprávu od trenérů slyšel v angličtině.
... otrávený. Co se natrápil, než poslal našetřené peníze v hotovosti domů. To musíte jinam, to potřebujete jiný formulář, to musíte vyplnit jinak, tohle je špatně, znovu. Se zoufalým výrazem se ploužil od přepážky k přepážce, od pošty k poště.
Dnes už sebevědomého mladíka jen tak neodstavíte. Zvlášť na trávníku, když se zapře na mohutných stehnech, kvůli kterým musel vyfasovat speciální velikost trenýrek s širšími nohavicemi: verze Bony XXXL.
I na Wilfriedovi stojí solidní sparťanský podzim: třemi góly vystřílel mužstvu postup do skupiny Evropské ligy, rozhodl prestižní derby se Slavií. A ve středu může pomoci znovu: v poslední bitvě sezony proti Kodani, v níž jde o účast v jarním play-off. Večer bude v základní sestavě.
Jen politiku přepínám
Změnil i vzhled. Zavrhl slušňácký krátký sestřih a nechává bujet černošské afro. Ochotně se učí češtinu. Ač se možná jeho kostrbatým větám smějete, jen se podívejte na jiné cizince v lize, kdo další si tak trpělivě láme jazyk. Že vás nikdo nenapadá?
"Snažím se, doma mívám puštěnou televizi, zkouším porozumět, něco odposlouchat. Dívám se na sport, ale i třeba na večerní zprávy. Jenom u politiky přepínám, tu nechci."
Doma v útulném bytě na Podbabě, tréninky na Spartě, zápasy nebo do obchodu! Tak vypadá jeho den během rozjeté sezony i teď. Toulá se po historickém centru a brzy zapadne do malých krámků nebo vyrazí do obchoďáku.
"Hodinky, oblečení, kabelku pro mámu, i já mám před Vánocemi fofr," usmívá se. "Mám pěkně dlouhý seznam, co všechno chci koupit domů, rodičům, mladšímu bráchovi a ségře, kamarádům. Samozřejmě jim taky přivezu sparťanský dres."
Vánoční svátky jsou výjimečná chvíle, kdy může vyrazit na dlouhou cestu domů. "Musím většinou přes Paříž, cesta zabere přes osm hodin. Těším se, až zase uvidím rodinu." Naposledy ji navštívil v létě, teď mu to letí v pátek.
Jak vypadají tamní Vánoce? "Podobně jako jinde ve světě, zdobíme strom, dáváme si dárky. U nás tedy pětadvacátého ráno. Ke slavnostní večeři většinou máme kachnu nebo kuře. Sejdeme se celá rodina, dorazí i kamarádi. Že bych jim vzal váš bramborový salát? Ochutnám rád, ale jim ho radši dávat nebudu."
A co by byl nejkrásnější dárek pro něj? Přece vítězství nad Kodaní!
Možná jednou budu hrát za Česko, říká AfričanČtyři góly v lize, čtyři další v evropských pohárech. Tak pálí na podzim Bony Wilfried. Úplná idyla to však nebyla. Zpočátku ho kritizoval brankář Blažek i trenér Chovanec, hloupě zavinil penaltu, kvůli níž Sparta přišla o výhru nad Eindhovenem. Přesto říká: "Jsem docela spokojený. Konečně."
|
Čtěte ve čtvrteční MF DNES
Další z velkých rozhovorů či příběhů fotbalového podzimu čtěte ve čtvrtečním vydání MF DNES.