„Zápas měl tempo, hrálo se hodně nahoru, místo to bylo hodně divoké. Výborné utkání, líbilo se mi,“ shrnul spravedlivou remíze 1:1 zlínský trenér Bohumil Páník
Letos to bude už deset let, co Rapid naposledy vyhrál rakouskou ligu, s 32 primáty je však pořád rekordmanem země a jeho jméno má v Česku stále skvělý zvuk. Za Rapid válela i řada krajanů v čele s kanonýrem Josefem Bicanem.
„Díky Red Bullu vyrostl Salcburk, ale Rapid a Austria Vídeň jsou jako u nás Sparta a Slavia - obrovské pojmy,“ podotkl Páník, jenž na sklonku kariéry u našich jižních sousedů hrál i žil. „Občas jsem si do Vídně zajel na Ligu mistrů, pamatuji si zápas Atlética Madrid proti Austrii. Do Vídně to máme ze Zlína blízko, je to lepší cesta než do Prahy. Jezdím sem rád.“
Duelem proti aktuálně třetímu celku rakouské bundesligy navázal Zlín na své podzimní premiérové učinkování v Evropské lize.
„Ukázalo se, že se můžeme s těmito mužstvy měřit a rozdat si to s nimi,“ potěšilo Páníka, že jeho výběr byl Rapidu více než důstojným soupeřem.
Zlínští hráči zúročili sebevědomí nabité v zápasech proti Kodani, Lokomotivu Moskva a Šeriffu Tiraspol. „Věřili jsme si. Když jsme je vysoko napadali, odevzdávali nám balony. Byli zaskočení,“ povídal záložník Adnan Džafič po úvodní půlce, kterou hosté vyhráli díky penaltě Mehanoviče.
Ač Zlín po přestávce a oboustranně masivním prostřídání o výhru přišel, v Páníkově pozápasovém hodnocení převažovala pozitiva.
„Slušný výkon. Nehledě na to, že celý týden trénujeme na umělce,“ připomněl, že ve Vídni si hosté zahráli na přírodním povrchu.
Zlín zopakoval výsledek svých předchůdců z posledního vzájemného utkání v říjnu 1937. Fotbalisté SK Baťa tehdy srovnali na domácím stadionu v 87. minutě, jejich následovníkům scházela čtvrthodina, aby vyrovnali s Rapidem účty. Vůbec první střet totiž vyhrál rakouský velkoklub ve Vídni 10:3.
