Když se fotbalisté Fastavu Zlín vrátili ve středu navečer po 10 dnech z Turecka do Zlína, nestačili se divit.
„Mysleli jsme si, že nám všechen sníh z parkoviště naházeli na hřiště,“ zhodnotil s nadsázkou situaci kouč čtvrtého týmu ligy Bohumil Páník.
Takže návrat z tepla do zimní české reality byl tvrdý?
Člověk se těší domů. Na mráz a sníh jsme zvyklí. Ale pro přípravu to není ideální. Vyhřívání jede od pondělí, už to vypadá zase trochu lépe. Věřím, že když se ještě oteplí, tak sníh bude pryč a příští týden dokážeme využít k přípravě i náš trávník. Nedovedu si představit, že bychom celý týden trénovali na umělce a mistrovské utkání hráli na přírodní trávě.
Přípravné zápasyPřehled duelů v zimě  Podívejte se, jak úspěšné jsou ligové týmy v zimní přestávce. Více zde. |
Zkoušeli jste zjišťovat, jestli není někde poblíž stav lepší?
Všude je sníh, nikde se neodklízí. Myslím, že se bude muset změnit strategie zimní přípravy. Pokud začínáme ligu už v půlce února a podle některých návrhů by startovala ještě dříve, tak vyvstává otázka, kde budeme trénovat. Hlavní hřiště bude sice díky topení připravené, ale kdybychom na něm trénovali, tak bude pro ligu špatné. Jediná Plzeň myslí dále a dělá vyhřívaný tréninkový trávník.
Ideální předpoklad je, že v pátek jste byli na umělé trávě naposledy, že?
Přesně. V sobotu máme hrát v Dunajské Stredě na přírodní trávě. Takhle to píší oni na svých webových stránkách, že zvou diváky do nové arény. Když jsme domlouvali generálku, tak jsme hledali něco na jihu, kde tolik nesněží. Garantovali nám, že to bude příprava na mistrovské utkání na přírodní trávě, že budou topit. V Antalyi byli ve stejné době jako my. Utkali se jako my s Almaty, dokonce s Dynamem Moskva. Měli výborná utkání, takže pro nás je to srovnatelný soupeř, který má spousta cizinců. Do klubu vstoupil zahraniční kapitál, výkonnost mužstva jde pořád nahoru.
Bude se sestava blížit ligové?
Soustředění nám hodně napovědělo. Uvidíme, jak budou hráči zdraví. Počítám, že někteří budou na poločas. Nechci, aby se vyřadili ze hry v posledním přátelském utkání. Ale vypadá to, že k dispozici bude všech 19 hráčů.
Zůstala vám ještě bílá místa v základní jedenáctce?
Hráči dovedou sami načuchat, kdo tam bude, a kdo ne. Možná je tam jeden otazník, možná dva.
Podle přípravy se zdá, že nejste minimálně rozhodnutý o obsazení pravého obránce, kde se pravidelně střídali Kopečný s Pazderou.
Protáčeli jsme to. Někteří hráči nemohli, takže jsme jiné použili na další posty. Je jasné, že na pravém beku je rivalita veliká. Když nebyl Vukadinovič nahoře, tak hráli Pazdera s Kopečným napravo oba, a také jim to šlo. Mám radost, že se nám další hráči tlačí do základu a že ostatní cítí, že musí zabrat, aby posty obhájili.
Když srovnáte loňské a letošní soustředění, viděl jste posun?
Měli jsme kvalitnější soupeře. To bez debat. Byli na úrovni naší ligové špičky. Razgrad vyřadil Plzeň. Mužstvo bylo obrovsky herně vyspělé. Kajrat také. To jsou kluby, které mají neskutečné možnosti, jak finanční, tak i tréninkové. Tahle mužstva sedí v Turecku v zimě dva měsíce, jenom uprostřed se vrací na týden domů. Přes zimu trénují na jihu, točí Turecko, Španělsko a Portugalsko. Tím, že pořád trénují na kvalitních plochách a neustále se konfrontují s jinými styly hry, tak je to posouvá dál. V Antalyi teď bylo určitě hodně přes dvacet mančaftů z celé Evropy.
Dokážete si představit, že byste jako oni strávili na jihu podstatnou část zimní přípravy?
Umím. Takhle jsem pracoval v Polsku. S Pogoněm Štětín jsme létali do Brazílie, kde jsme byli v kuse čtyři až pět týdnů. Připravovali jsme se v tréninkovém centru, hráli zápasy. V té době jsem měl v mančaftu šestnáct Brazilců a ti byli doma. Jim se to líbilo. Horší to bylo s evropskými hráči. I když to nebylo psychicky jednoduché, mužstvo udělalo značný progres.
Byly zápasy v Turecku testem pro případné předkolo Evropské ligy, na kterou myslíte?
I tak se to brát. Každé utkání bylo pro nás velmi poučné. Někdo si řekne: Hrají s nějakým Kajratem Almaty. Co to je? Jak to, že s ním nevyhráli? Odpovídám jim, že jsou na velkém omylu. To jsou hodně bohaté kluby. Mají tam hráče z Asie, Brazílie, celého světa. Styly jsou dost rozdílné. S námi na hotelu bydlel Těrek Groznyj, Sofia... Viděl jsem je trénovat, obcházel jsem si to. Mohl jsem sledovat hráče, různé styly hry, tréninkové metody. Každý trénuje trochu jinak. Někdo má 21 hráčů jako my. Jiní mají realizační kádr kolem 20 lidí a 30 hráčů. Výpravy jsou obrovské, třeba Anži Machačkala. Byl jsem se podívat na utkání Těreku. Je velký rozdíl, jestli postaví to nejlepší, nebo hraje druhá půlka. V tom se těžko orientuje. Abyste je přečetl, musel byste tam být dva měsíce s nimi.
Byl tam i Rostov, soupeř Sparty v Evropské lize. Viděl jste ho?
Hráli za zavřenými dveřmi. Pokud chcete takové zápasy navštívit, musíte to dopředu nahlásit, aby vás do resortu, kde jsou hřiště, vůbec pustili. Vím, že Sparta je sledovala a jejich člověk neměl jednoduché se tam dostat.
Už za týden začíná liga. Už máte startovní horečku?
Hráči to v zápasech cítili. Věděli, že jdou hrát proti výborným soupeřům. Během čtvrt hodiny jim bylo jasné, že je to nejvyšší level, s kterým kdy hráli. Těžko soupeře přitlačit do kouta. Hráči byli rychlí, techničtí. Abychom se jim vyrovnali, museli jsme to nastavovat organizací, zarputilostí a schopností přejít do našeho způsobu hry.
