Už téměř rok není součástí Sparty, v níž jako brankář s dvěma ročními přestávkami působil dvanáct let. A s drobnými výjimkami byl jedničkou. V historii klubu to dokázal jen legendární Antonín Kramerius.
Blažek je už téměř rok brankářem Jihlavy, s níž se v neděli večer postaví právě proti "své" Spartě.
"Ne že bych z toho už teď nemohl dospat, ale na neděli se těším. Hlavně, aby to dobře dopadlo," poznamenává gólman, kterému v prosinci bude čtyřicet.
Co znamená dobře dopadlo?
Jakýkoli bodový zisk pro Jihlavu.
A nebude vás mrzet, že Sparta o body přijde?
To neřeším, budu mít radost za Jihlavu. Samozřejmě, že Spartě pořád fandím. Možná někdy potom mě bude mrzet, že body ztratila, ale to až v druhé řadě.
Určitě to pro vás není běžný ligový zápas. Souhlasí to?
Strašně dlouho jsem chytal za jeden klub a teď po mnoha letech budu stát proti němu. Je to zvláštní.
Až budete rozehrávat, nespletete si barvy dresů?
To nehrozí, na jihlavskou žlutou už jsem si zvykl.
Pro většinu ligových hráčů je zápas proti Spartě ten největší. Patřil byste mezi ně i vy, pokud byste Spartou neprošel?
Řeknu to takhle, je obrovský rozdíl hrát proti Spartě, když jste v ní něco prožil, nebo v ní vůbec nebyl.
Jste tedy nažhavený ještě víc než ostatní vaši spoluhráči?
Podívejte se, já se musím připravit na každý zápas stejně. V mých letech si vážím každého utkání. A pak, pro nás pro Jihlavu jsou důležitější zápasy s týmy, které patří do druhé poloviny tabulky. Ale platí, že proti Spartě se chceme ukázat.
Ve Spartě jste měl původně smlouvu do léta 2012. Přemýšlel jste, co by bylo, kdybyste loni v zimě po příchodu nového generálního sportovního manažera Hřebíka nemusel předčasně odejít?
Buď bych zůstal, což by rozhodl trenér. A nebo bych skončil. Vždycky záleží na lidech, jako to bylo loni v zimě.
To jste říkal, že jste byl z odchodu smutný. Trvá ten stav pořád, když si na to vzpomenete?
Smutný jsem byl, protože konec ve Spartě jsem si představoval jinak. Něco plánujete, o něčem přemýšlíte, jak by to mohlo být, jak by to mohlo dopadnout. A najednou je to pryč.
Jaromír Blažek
|
A jste smutný pořád?
Víte, že už si na to ani nevzpomenu.
Neříkejte?
Opravdu. Když jsem byl naposled na Spartě, to hrála pohár proti Bilbau, tak se mi na tribuně zastesklo. Člověk si říká, že mohl být tam dole na hřišti.
Máte loňské události Spartě za zlé?
Vůbec ne. Sparta jako klub u mě škraloup nikdy mít nebude. To je spíš osobní záležitost. Jmenovat nebudu, ale všichni víme, o kom je řeč.
Chodíte teď na Spartu často?
Dostal jsem se jen na poháry, na lize jsem tam nebyl, protože naše a jejich zápasy se většinou kryjí. Když to vyjde, šel bych i na ty Izraelce a každopádně nechci chybět na Lyonu. Ten bych chtěl vidět určitě.
V Lyonu jste před osmi lety v Lize mistrů dostal pět gólů. Od té doby jste tolik branek neinkasoval až do letošního září v zápase Jihlavy v Brně. Jak jste to strávil?
Štvalo mě to, ale hlavní bylo, že jsme se z toho oklepali a v dalším zápase nad Příbramí vyhráli.
Jste s někým ze Sparty v kontaktu?
Po Bilbau jsem byl s klukama na večeři, tak jsme pokecali. Jinak si volám s Markem Matějovským, probíráme i mimofotbalové věci. Ale před naším vzájemným zápasem jsem s ním ještě nemluvil.
Matějovského letos trápí zranění, do hry se vrátil před dvěma týdny...
A Spartě pomohl. K němu mám velký respekt. Když nehraje, tak má Sparta problémy. Myslím, že se to v poslední době ukázalo. Já ho uznával už dřív, když jsme spolu byli v národním mužstvu.
Útočník Kweuke vás nestraší?
Leoš, ten je nevyzpytatelný. Když nastoupí, naši obránci to nebudou mít lehké, stejně jako já. Ale to teď neřeším.
A svou budoucnost řešíte? Už víte, co s vámi bude příští rok v létě?
Já můžu řešit maximálně dva týdny dopředu... Rád bych, abychom co nejdřív získali třicet bodů a v klidu se zachránili. Pak třeba bude víc času přemýšlet o tom, co se mnou bude dál.
V prosinci vám bude čtyřicet. Cítíte se na další sezonu?
V tuhle chvíli v tom nevidím problém. Nemám důvod si na nic stěžovat, jsem v klidu. Ale teď nedokážu říct, jak to bude za půl roku. Jestli bude motivace, jestli mě bude chtít trenér...