A dodává "Jsem rád, že mi to tam padalo, ale gólů mohlo být i daleko víc. Musím na sobě pořád pracovat. Kdybych proměnil ještě nějaké další šance, znamenalo by to víc bodů."
Jejich nedostatkem ale Znojmo na rozdíl od loňska netrpí, svůj druhý druholigový podzim zakončilo v první polovině tabulky na 8. místě. A to přesto, že v závěru mu znatelně docházel dech.
"Možná jsme byli trošku uspokojení povedeným začátkem a také nám docházely síly, takže to trošku vázlo. Všichni jsme se těšili, že si odpočineme, a na jaře do toho zase musíme vlítnout," hlásí Vašíček.
Možná však tým zpomalila i ztráta jeho kanonýra. Dvacetiletý snajpr měl naštípnutý palec na pravé noze, kvůli němuž (a také kartám) vynechal dva duely. A pro znojemskou ofenzivu je Vašíček nepostradatelný.
"Možná jo, ale musím říct, že bez přihrávek spoluhráčů bych se do šancí nikdy nedostal. Je spíš zásluha celého týmu, že jsem dal tolik gólů. Třeba Matúš Lacko mi dával skvělé balony, měli jsme to spolu secvičené."
Důrazný hrot se zabijáckým instinktem navíc ideálně doplňoval hračička Milan Pacanda. "Je to výborný fotbalista, který s míčem umí fantastické věci. Ze začátku moc neběhal, ale postupně se to lepšilo," usmívá se Vašíček.
Hlavní znojemská otázka teď zní, zda si nadaného střelce nestáhne zpět mateřská Olomouc.
"První liga by určitě byla krokem vpřed a návratu do Sigmy bych se nebránil, ale jen v případě, že bych dostal šanci. Pokud bych měl hrát za béčko třetí ligu, tak by pro mě bylo lepší pravidelně nastupovat a dávat góly ve druhé," podotýká znojemský klenot, o jehož nejbližším osudu rozhodnou olomoučtí trenéři.