ANALÝZA |
Co kdyby nemohl hrát ani první utkání na šampionátu proti USA? To by byla nenahraditelná ztráta.
Variantu bez Rosického modelovala reprezentace v sobotu. Proti Trinidadu se na místo tvůrce postavil Nedvěd. Byl plný sil a výbušnosti, neustále si pohybem žádal míč, přihrával, rozjížděl gólové akce. Vedl tým jako velký šéf. Ukázal celou svou velikost. Jenže totéž by zvládl i na místě levého záložníka, na které je zvyklý. Rosický chyběl.
„Rosa je s míčem ohromně impulzivní. Letí s ním dopředu jako střela. Těžko se zastavuje,“ říkal David Rozehnal, který vše sleduje ze zadního místa stopera. „S Pavlem je to jiná hra, ale jak ukázal zápas s Trinidadem, dokážeme si poradit a máme sílu.“
Před lety se zkoumalo, jestli Rosický je schopen hrát společně s Nedvědem. Řada lidí o tom pochybovala. Nebudou se jeden druhému plést? Dva fotbaloví lídři, dirigenti, táhnoucí většinu akcí středem hřiště nebo směrem zleva.
Ukázalo se, že spojení Nedvěd + Rosický dává národnímu týmu tu pravou sílu a dynamičnost. Nedvěd je srdcař a motor, příkladnou bojovností mužstvo zvedá. Rosický přináší nápady. Málokdo na světě umí tak prudce a nebezpečně vyrazit z obranné fáze do útoku.
„S Pavlem to bylo proti Trinidadu výborné, ale Tomáš je prostě výjimečný hráč a umí věci, které jiní nedokážou. Musel bych hodinu mluvit, abych to vysvětlil – jeho práce s míčem, způsob myšlení, v tom se mu nikdo nevyrovná,“ srovnával záložník Jan Polák.
Na jednu stranu absence Rosického dává Nedvědovi větší prostor k manévrům, jenže celkově snižuje kvalitu mužstva. Teprve až se Rosický vyléčí a postaví se na hřiště znovu vedle Nedvěda, vrátí se Česku punc výjimečnosti.