Přesně před rokem ho převezli do nemocnice. "Má tělo celé žluté," vyděšeně vyprávěla jeho žena Alex. Ta barva značila cirhózu jater. Po měsíci ho propustili a ošetřující lékař Roger Williams vyzval barmany po celé Británii: "Každý znáte tvář Besta, tak mu, prosím, nenalévejte. Jinak ho zničíte." Best ví, že už nemůže alkohol. Ale dokáže si ho odepřít? Jeho přízemní filozofie vždy zněla: fotbalem jsem vydělal velké peníze a ty lze utratit jen za ženy, auta nebo alkohol.
Neustále se potácí mezi odevzdanými pocity a uvědomělostí. Jednou řekne: "Můj stav je vážný a nechci, aby se žena stala vdovou. Rád bych vydržel déle než Oliver Reed," zmíní slavného britského herce, který kvůli těžkému alkoholismu zemřel v 61 letech. Za pár dní ale Best prohlásí: "Vím, že se pití těžko ubráním. To je, jako kdybych propadl heroinu." Když ho pustili z nemocnice, sliboval, jak zůstane "na suchu". Ale stejně jej za čas našli přiopilého. Bez skleničky to neumí, dokonce i svatbu s Alex, svou druhou manželkou, zmeškal, protože si přihnul.
Takhle přišel svět o jednu legendu, která mohla být ještě slavnější. Vždyť fanoušci ho vyhlásili za nejlepšího britského hráče všech dob, za ním dokonce zůstal i Bobby Charlton. Vděčí Bestovi, že právě on přivedl v roce 1968 Manchester United k vítězství v PMEZ. Zůstávají ale jen vzpomínky, co tenhle chlapík ze severoirského Belfastu kdysi na hřišti dokázal. Měl rychlý krok, sílu ve vzduchu i na zemi a přesnou střelu. Moderní křídelní útočník, na něhož byl Manchester pyšný.
Ale už v sedmadvaceti ho z klubu vyhodili. Pil. Nikdy mu nepomohla protialkoholní léčba. Jednou v opilosti zmlátil policistu a musel na dva měsíce do vězení. Best byl vždy nevypočitatelný. Chvíli dělá televizního komentátora pro stanici Sky Sports, pak vysedává v barech. Teď je ale jeho situace jasná: může se upít k smrti.
Jak poznamenal alkohol známé sportovce:
VÁCLAV KOZÁK, olympijský vítěz ve veslování z Říma 1960. Sportovci od vody nejsou abstinenti, to se ví. Ale on to přeháněl. Střídá období: pobývá buď v protialkoholické léčebně nebo žije jako bezdomovec. Jen zřídka je s rodinou.
LADISLAV PŘÁDA, největší fotbalový talent po válce. V bouřlivém životě propadl alkoholu, klidně propil výplatu a spoluhráči se na něj skládali. Mohl být hvězdou, ale dělal referenta drátového rozhlasu na poště. Kanonýr od Boha zemřel zapomenut.
JAN BERGER, fotbalová legenda, olympijský vítěz z Moskvy 1980. Byl hvězdou davů, ale pil. Jeho problém se stupňoval, ocitl se i na záchytce. Ze závislosti se dostal až v protialkoholické léčebně. Teď je z něho nový člověk, nepije ani výjimečně.
LADISLAV LUBINA, hokejový raubíř, bývalý reprezentant. V Třinci byl vyloučen z kádru, poněvadž propadl pití. V roce 1999 naboural v Pardubicích semafor, když řídil opilý. Přišel o řidičský průkaz. Je považován za hecíře, ale někdy je nezkrotný.
