Pro českého fanouška je jistě nepředstavitelné jet podporovat svůj tým tisíce kilometrů na přípravný turnaj. Není ani běžné potkat fandu s vytetovaným názvem oblíbeného klubu.
"Je to pro nás poučení, oni fotbalem žijí," řekl trenér Českých Budějovic Pavel Tobiáš.
V okolí hřiště bylo v modrých či červených dresech s nápisem Budvar, a většinou i s kelímkem stejného označení v ruce, asi 400 fotbalových nadšenců, někteří z nich v kiltech - skotských sukních.
A byli nejen vidět, ale i pořádně slyšet. Přestože tvořili malé skupinky, bylo na stadionu místy více hluku, než při domácích zápasech českobudějovického prvoligového týmu.
Nutno říct, že se Skotové nechovali, jak se někdo mohl obávat, jako nechvalně známí rowdies z ostrovů. Naopak byli velmi slušní, veselí, přátelští a postarali se o výbornou kulisu.
"Bavili jsme se o tom s kluky v kabině, byli skvělí. Vytvořili skvělou atmosféru," pochválil Skoty budějovický útočník Jan Gruber. Jakmile na hřišti bojovali jejich hrdinové, prožívali zápas s maximálními emocemi. Nezřídka Skotové zlostně pokřikovali na rozhodčího, ale vzápětí opět převládal smích.
"Oni se fotbalem mnohem více baví," všiml si kouč Tobiáš. Fandové Falkirku byli také velice aktivní, často se chtěli sami zapojit do hry. Když se například fotbalisté bratislavského Slovanu rozcvičovali, jeden alkoholem posilněný Skot obíhal všechny fotbalisty, každému aspoň dvakrát podal ruku a stále si chtěl s nimi přihrávat.
Jenže vůbec mu to nešlo, a proto Slováci spíše jen chodili pro míče. Další fanda chtěl zase kopat roh místo Mladoboleslavských v utkání o třetí místo.
Nebyli ale jedinými cizinci na stadionu. Skupina Slováků velmi hlasitě povzbuzovala Slovan a ve finále proti Falkirku i českobudějovický tým, jenž zvítězil 4:2. Když v utkání o třetí místo zvýšil Obžera na 4:1 pro Slovan, rozvinula skupinka na tribuně i slovenskou vlajku.
Svůj „kotel“ měli na stadionu také fotbalisté Budějovic, kteří nakonec celý turnaj vyhráli.
Skotský fanoušek. |