Byl to překvapivý tah kouče Karla Brücknera, když do základní sestavy v rozhodujícím zápase na mistrovství světa nasadil Baroše.
Čtyřiadvacetiletý útočník hrál fotbal po devatenácti dnech, během nichž kvůli zranění chodidla stihl jen dva tréninky.
Bylo jasné, že mu proti Italům budou chybět síly.
"Proto trenér po mně nechtěl, abych se vracel. Neměl jsem bránit, ani se stahovat, ani moc napadat. Jen hrát dopředu."
Začal dobře, snad jako by ani dlouhou pauzu neměl. Trápil strážce Cannavara a už v deváté minutě se prodral do nadějné šance, ale neproměnil ji.
Postupně však uvadal a v 64. minutě byl střídán.
"Kecal bych, kdybych teď říkal, že jsem se cítil dobře. Stoprocentní to ani být nemohlo. Ale na ty poměry to snad tak špatné nebylo."
Špatně nehrálo ani celé mužstvo, ale nakonec s Itálií prohrálo a na turnaji končí.
"Škoda gólu ze standardky, škoda vyloučení. Proti organizované obraně to šlo těžko. Za výkon se ale stydět nemusíme," poznamenal Baroš. "Byli lepší, nám nebylo přáno."
