"Postup Barcelony jsem čekal nejen proto, že hrála doma. Ale při vší úctě k týmu Brém, rozdíl v kvalitě těchto mužstev přece jen existuje. A především v prvním poločase se to potvrdilo.
Hráči Barcelony soupeře předčili hlavně v rychlosti jak bez míče, tak s ním. Právě ta rychlost je v dnešním špičkovém fotbale samozřejmostí a nezbytností. Většinou právě díky té rychlosti lze soupeře zaskočit, překvapit a překonat ho. A blesková práce s míčem k takovému fotbalu patří.
A proti tomu pojetí domácího mužstva dělali fotbalisté největší chybu při bránění v tom, že se pohybovali daleko od útočících protihráčů. Dávali jim příliš prostoru, napadali je, až když měli míč pod kontrolou. Téměř všude byli druzí a pak se dostávali maximálně k faulům.
Ústřední postavou vítězů byl v prvním poločase samozřejmě Ronaldinho. Hrál znamenitě roli, která se od něj čekala. Navíc výborného záložníka dělá i to, jak umí přihrát do šance. Tohle Ronaldinho udělal několikrát, z takové jeho vynikající přihrávky padl druhý gól Barcelony, navíc po přestávce, kdy už toho moc zvláštního nepředvedl, znenadání vymyslel další geniální centr na Gudjohnsena, který ale tuhle šanci nevyužil.
Druhou půli to byl od Barcelony takticky vedený zápas, možná se snahou přidat třetí gól z nějakého brejku. Šance na to domácí měli, ale na druhou stranu si už vytvořily brankové příležitosti i Brémy. A kdyby se jim povedlo skórovat, mohly domácím nastat obrovské problémy.
Na druhou stranu je zapotřebí dodat, že Barcelona mohla první poločas klidně vyhrát tři, čtyři nula a po přestávce nebylo co řešit. I když, vzpomeňme na loňské finále Ligy mistrů, kdy v poločase vedl AC Milán nad Liverpoolem tři nula a nakonec prohrál na penalty.
V utkání mě zaujaly další dva momenty.
Prvním je překvapivě zahraný Ronaldinhův přímý kop, který znamenal vedení Barcelony jedna nula. Že pošle míč na branku po zemi, to nejspíš nečekal vůbec nikdo. Tady bych ale řekl, že hráči ve zdi udělali chybu, když vyskočili tak vysoko. Dole má zůstat místo sotva tak na ten míč, ale oni to tentokrát Ronaldinhovi hodně usnadnili.
A potom ten druhý gól, o kterém se dlouze debatovalo i v televizním Studiu Ligy mistrů.
Pravda, Ronaldinho centroval na Giulyho, jenže Gudjohnsen, který pak dal gól, byl v době Ronaldinhovy přihrávky v jasném ofsajdu. Odborníci pak sice vysvětlili, že poté, co Giuly převzal míč, nastala nová herní situace, ale je nad slunce jasnější, že Gudjohnsen ze svého předchozího mrtvého ofsajdu vzápětí vytěžil jedinečnou výhodu.
Proto se mi tohle pravidlo vůbec nelíbí. Už taky proto, že kdyby to sudí zapískal, dočkali bychom se jistě výkladu, že taky postupoval správně. Pravidlo by prostě mělo být jasné a ne aby šlo vyložit buď podle momentální situace, nebo podle toho, jak se to komu hodí.
A pokud toto pravidlo mluví pouze ve prospěch skórujícího Gudjohsena, pak jde podle mě o pravidlo špatné."
