Na západ Čech přišel z Olomouce. „Mám velkou motivaci, byl jsem dlouho zraněný, naposledy jsem hrál ve Znojmě, kde to vůbec nevyšlo. Nerad prohrávám, nepřišel jsem sem hrát druhé housle, ale chtěl bych hrát s týmem nahoře tabulky a dávat góly. Jsem útočník a od toho tam jsem,“ ví Váša, jak je spoluhráči přezdívaný.
Budeme mít šťastnou ruku, věří sokolovský trenér Horváth |
Ze strany Sigmy Olomouc necítil zájem, a tak po pár telefonátech s trenérem Pavlem Horváthem začal přemýšlet o sokolovské nabídce. Zvláště poté, když mu na Hané řekli, že s ním do přípravy nepočítají.
„Je to sice dálka, i kvůli rodině, ale dohodli jsme se, že nejprve to vyzkoušíme na dva týdny. Už po týdnu jsem si vyhodnotil, že do toho půjdu. Doma se to sice kousalo špatně, ale už je to v pohodě a hlavně, když jsem viděl zázemí, tým i realizační a tréninky, řekl jsem si, že bych se tady mohl někam posunout, zvláště po zranění,“ popisuje Vašíček.
Poslední půl rok ve Znojmě mu nevyšel, jak by měl, sám nevěděl co čekat po zranění. „Věřím, že v Sokolově se opět restartuji. Navážu na to, kde jsem skončil před zraněním, budu dávat góly a pomohu Sokolovu.“ Dost důležitou osobou při rozhodování byl sokolovský trenér Pavel Horváth.
„Dokonce jsme proti sobě párkrát hráli. V rozhodování mi pomohlo, že tady je právě on. Projevil sám zájem, že by mě chtěl, a když jsem poznal, jak to tady funguje, jaké jsou tréninky, věděl jsem, že mi to může v kariéře hodně pomoci,“ doufá sokolovský útočník.
Po příchodu do sokolovské šatny neměl důvod cítit se nějak špatně, vždyť tam našel spoustu krajanů.
„Nejvíc se znám s Kosakem, byli jsme dokonce spolu půl roku v Jihlavě, a s Vávrou. Dále s bratry Ševčíkovými, kteří jsou také z Olomouce. Mohu říci, že se mi všichni spoluhráči líbí, je zde kvalita. Myslím, že by to mohlo klapat,“ věří Václav Vašíček.
Ono je to vcelku paradox, ale poslední dobou je pro olomoucké hráče dobrou destinací právě Sokolov. Jezdit přes celou republiku nikomu nepřidá, ale takový už je život profesionálního sportovce.
„Nevím, proč tomu tak je, nedávno jsem si z toho dělal srandu. Je zde opravdu hodně kluků z Moravy, a někteří dokonce z ještě větší dálky, například z Ostravy. Ale to je fotbalový život,“ ví nový sokolovský útočník.
A tomu se musí přizpůsobovat hlavně rodinný život. „Přítelkyně za mnou nemůže kvůli práci a během půl roku to budeme vyhodnocovat. Snažím se jezdit domů aspoň každý týden, když máme volno, aby z toho taky něco měla. Je to sice na otočku, ale užijeme si alespoň jeden den spolu,“ popisuje Vašíček, jak zatím řeší rodinný život.
„Během podzimu budeme řešit, jak to bude dál, ale už nyní mohu říci, že bych se nebránil zůstat v Sokolově déle než zatím dohodnutého půl roku.“
Sokolovské fotbalisty sestřelil bývalý spoluhráč Strada |
Radost tak Vašíčkovi zatím dělají pouze fotbalové věci, kromě samozřejmě úvodního zápasu Sokolova v Ústí nad Labem, který prohrál.
„Já ke každému zápasu přistupuji tak, abychom jej vyhráli. I když to bude těžké, je to venku, ale prostě chci vyhrávat. V druhé lize se dá prohrát i vyhrát s každým, ale my tam pojedeme vyhrát,“ hlásil Vašíček před zápasem v Ústí nad Labem. Ten nakonec Baník prohrál 2:1 a už v pátek bude mít příležitost k nápravě ve Vítkovicích.
Snad k úspěchu pomůže i atmosféra v týmu. „Ta je v kabině dobrá, realizační tým také, nevidím důvod, aby to neklapalo,“ myslí si Václav Vašíček.
Příprava je sice už minulostí, teď jsou v hlavách už mistrovské zápasy, ale přece jen na ni přijde myšlenka. „Čekal jsem ji trochu volnější, ale nebylo to nic, co bychom nezvládli. Párkrát jsme si s kluky zanadávali, ale to k tomu patří. Snažím se brát vše pozitivně,“ říká Václav Vašíček.
Ač poměrně vysoký, 187 cm je slušný počin i pro hlavičkáře, říká, že hlavou dal méně gólů než nohama. Přesto ty góly dává, ostatně kvůli tomu přišel i do Sokolova, vždyť před dvěma lety byl nejlepším střelcem právě druhé ligy.
„Jsem hráč do vápna a soubojů tam se nebojím, gólový, ale není mi cizí kombinace,“ snaží se o vlastní charakteristiku.
„Jsem útočník a mým cílem je vždy dávat góly, čísla říkat nebudu. Ale i kdybych ty góly nedával, pracoval pro tým a vyhrávalo se, tak budu spokojen také. I když osobně na tom budu trochu hůř, protože ty statistiky nebudou tak dobré. Nemám žádný cíl, kolik mám dát gólů, hlavně chci vyhrávat a to si myslí každý, co je zde,“ dodává Václav Vašíček.
