Hned po utkání si u kamarádů vedle hřiště kontroloval, co se mu vlastně povedlo. A z toho, co na displeji mobilního telefonu viděl, byl nadšený.
„Ukazovali mi, že to i dobře vypadalo, takže jsem strašně spokojený,“ komentoval Timotej Královič největší moment své dosavadní kariéry. „Doma si to ještě dvakrát nebo třikrát pustím,“ zářil štěstím.
Právě slovenský mládenec obstaral fotbalistům i fandům divizního Sokola Lanžhot nejslastnější zážitek, když v pohárovém mači s Baníkem Ostrava vyrovnal elegantním obloučkem přes padajícího gólmana na 1:1.
„Když jsem byl sám před brankářem, trochu jsem se lekl. Ale povedlo se mi to, až mě to překvapilo,“ usmíval se.
Nebyl sám, spokojenost byla cítit všude okolo. A to přesto, že Lanžhot nakonec zázrak nesvedl a slavnému klubu podlehl 1:3. „Kdybychom líp ubránili standardky, mohlo to být ještě lepší,“ narážel Královič na inkasování po přímém a rohovém kopu. „Ale já jsem v podstatě spokojený. A hlavně mile překvapený z fanoušků, kolik jich bylo a jak fandili. Už po prvních krocích na hřiště jsem měl husí kůži a cítil jsem, že to bude něco velkého. Strašně si těch lidí vážím a rád bych jim poděkoval.“
Diváků se v útulném areálu Na Šlajsi sešlo 3 156. Vzhledem k tomu, že celý Lanžhot má zhruba 3 700 obyvatel, se jedná o obdivuhodnou cifru. A k vidění byla zajímavá bitva i přesto, že Baník hrající o tři soutěže výš udeřil hned ve 2. minutě. „To mi v hlavě proběhly všelijaké myšlenky,“ přiznal Královič. „Ale říkal jsem si, že šance ještě přijde. A přišla.“
Poté, co ji Královič proměnil, byl Lanžhot na koni. Zřejmě až příliš, protože se poté nechal nachytat z brejku. „Do kluků se po vyrovnání nalila euforie, že můžeme s Baníkem hrát, a zbytečně jsme to otevřeli,“ litoval domácí trenér Milan Valachovič. „Ale kluci odvedli fantastický výkon. Baník měl problémy s Královičem, výborný zápas odehrál na kraji i Petr Šenk, ale všichni hráči to odmakali.“
Lanžhot žije duelem proti Baníku, tým bude spoléhat na rychlonožky |
Ostravského favorita nakonec spasilo jméno, na které se všichni těšili nejvíc – slavný útočník Milan Baroš vstřelil dva góly. „Jsem rád, že jsem ho mohl vidět naživo. Fandím mu, i když jsem moravský sparťan a kamarád Franty Straky,“ svěřil se starší fanoušek František Fojtík, který na duel přijel z Hodonína. „Lanžhot hraje perfektní fotbal, ale potřebovali potkat někoho silného, aby jim ukázal, jak se hraje ještě líp.“
Přesně tohle Baroš předvedl. „Těšil jsem se, že si zahraju proti takové ikoně,“ neskrýval Královič. „Ale nechtěli jsme do toho jít s přehnaným respektem. K těm hráčům máme úctu, ale takový zápas si zahrajeme možná jednou nebo dvakrát za život, takže bylo třeba si to užít.“
To se povedlo oběma stranám. „Je to svátek pro lidi i pro domácí kluky a je dobře, že se takové zápasy hrají. Nás to taky vyhecuje,“ pověděl Baroš. „Lanžhot hrál výborně a na to, že je to divizní mančaft, má spoustu šikovných kluků.“
I proto se domácí těšili, že si duel vysílaný Českou televizí prohlédnou ještě nejméně jednou. „Kvůli tomu jsem si koupil asi dvoumetrovou televizi,“ usmál se Valachovič.
