Baník Ostrava buduje fotbalovou akademii

Ostravský Baník má problémy s tréninkovými plochami, a přesto se jeho šéfové pustili do budování fotbalové akademie.

Baník Ostrava: Tomáš Mičola a Adam Varadi (vpravo) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

"S myšlenkou na akademii jsme přišli v roce 2007," uvedl generální sekretář Baníku Verner Lička, autor a garant projektu. "Ostatně jako první v republice jsme měli sportovní školu. Za třicet let, co se klub věnuje mládeži, má jedny z nejlepších výsledků v Česku."

Lička upozornil na čtyři body, na které budou pracovníci akademie dbát. "Za prvé to bude vzdělání, za druhé sociální výchova, za třetí všesportovní příprava a až pak fotbal." Při výchově a vzdělávání hráčů bude Baník spolupracovat jako dosud se Základní školou v Šoupalově ulici v Ostravě-Porubě a se Střední školou v Ostravě-Kunčicích.

"Tam letos otevřeli obor Management obchodních firem a sportovních klubů," upozornil Lička. "Jeho absolventi by měli mít přímou návaznost na Fakultu managementu a trenérství na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě." Podle Ličky je klub připraven v Ostravě zajistit ubytování pro sociálně slabší a nejtalentovanější mladé fotbalisty.

Verner Lička přiznává, že tréninkové podmínky jsou pro vznik akademie nevyhovující. "Přes léto to ještě jde, protože spolupracujeme s okolními kluby například v Bohumíně Vrbici, Petřvaldu a můžeme využívat plochy i na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, ale náročnější to je v zimě," uvedl Lička.

Ani letní příprava však není bez problémů. "Na Bazalech to vypadá jako na autobusovém nádraží, jak se týmy přesunují na tréninková hřiště," řekl Lička.

Odhaduje, že tak mladí fotbalisté stráví šest až osm hodin týdně v autobusech. "Jestli se máme někam pohnout, tak potřebujeme lepší zázemí."

O tréninkový areál Jeremenko, který patří bývalému majiteli klubu Aloisi Hadamczikovi, Baník přišel začátkem roku. "Nějaké výhledy máme, jednáme s městem," podotkl mluvčí Baníku Igor Bruzl. "Hodně to ale souvisí s budováním nového fotbalového stadionu. S ním by mělo vyrůst i tréninkové centrum."

Hráči musejí být svým způsobem i sígři, tvrdí trenér Kosňovský

Besta, Bystroň, Čížek, Jankulovski, Galásek, Svěrkoš... Nejúspěšnější fotbalisté ostravského Baníku prošli rukama trenéra Zdeňka Kosňovského.

Na přelomu padesátých a šedesátých let za Baník hrával. Od sedmdesátých let je trenérem ostravské mládeže.

"Tradice ve výchově mládeže je v Baníku obrovská," uvedl Kosňovský, jenž v září oslavil 77 let. "Nedávno jsme sice na dva tři roky polevili, ale už zase jdeme dopředu." Pořád ještě trénujete mládež? Nyní už spíše vyhledávám talenty. Starám se o to, abychom měli připravené nejmladší žákovské mužstvo, přípravku. Kluky od deseti do dvanácti let. To je důležitá robota.

Nedělá vám problémy nedostatek tréninkových ploch, s nimiž se Baník potýká?
Klub nám potřebné plochy vždy zajistí, ať už v Petřvaldě, Bohumíně, Radvanicích, kluci mají vždy kde trénovat.

Asi není snadné dnes objevit nadějné fotbalisty.
Je to těžké. Plácky, kde by se kluci honili každý den za balonem, už nejsou žádné. Musíte tak jezdit po turnajích, po vesnicích. Navíc kolem je plno dalších klubů včetně Hlučína. Je to velmi složité, ale zatím se nám daří.

Do výchovy mládeže jste se pustil hned po kariéře?
To ne, téměř po deseti letech. Měl jsem na šachtě vysokou funkci, dělal jsem hlavního ekonoma. Ani přesně nevím, jak k tomu došlo, že jsem začal trénovat. Mohlo to být v roce 1972. To za mnou přišli Tomáš Pospíchal, který tady tehdy trénoval, a Zdeněk Stanczo. Říkali, Zdeno, pomož nám, pojď nám dělat žáčky. A od té doby jsem u mládeže.

To vám prošly rukama tisíce nadějných hráčů.
No tisíce, spíše stovky, to ale určitě.

Které fotbalisty se vám podařilo přivést mezi elitu?
Spíš bych řekl, že jsem se spolupodílel na jejich výchově. Jankulovski, Galásek, Čížek... Ale i další: Bystroň, Besta, Svěrkoš. Z těch současných třeba Tonda Buček, toho jsem měl čtyři roky, ale i Varadi. Z nejmladších to jsou Řezník, Wojnar a další dobří jsou ještě v dorostu.

Z čeho máte ve vaší trenérské kariéře největší radost?
Nejvíc vás potěší, když se z některého z kluků vyklube výborný hráč. A také výsledky, s žáky jsme získali čtrnáct mistrovských titulů a s dorostem dva. To už jsem ale dělal s Pavlem Vrbou a Pavlem Malurou.

Poznáte bezpečně, že kluk má talent?
Když je kluk malinký, bývá to horší... Třeba bych nikdy neřekl, že z Galáska bude hráč pro národní mužstvo. Ono to těžko poznáte, fakt těžko. Dá se to odhadnout, pokud má kluk výbušnost a ještě umí hrát fotbal. To byl třeba případ Oldřicha Haluzky, bohužel měl tragickou autonehodu. Vidět to ale bylo na Liboru Sionkovi, Marku Jankulovském. A hráč musí mít už v mládí obrovskou sebedůvěru.

Jak se to projevuje?
Třeba Marek Jankulovski. Když jsem po něm chtěl, aby trénoval něco, co neměl rád, tak mi ve třinácti letech řekl: Trenére, asi si nebudeme rozumět. Hráči musejí být svým způsobem i sígři, ale v tom dobrém slova smyslu.

Kdy se pozná, že z hráče něco bude?
Láme se to mezi dorostem a muži. Tam někteří kluci nezvládnou mužskou kopanou a je zle.