Když přicházel ráno na trénink, na Andrově stadionu ho čekal odložený dopis s hlavičkou ČMFS. Útočník Olomouce Michal Hubník nemohl následujícím řádkům chvíli uvěřit: dostal pozvánku do české fotbalové reprezentace, byť jen jako náhradník. "Hodně mě to překvapilo a potěšilo," přiznal se sedmi góly aktuálně nejlepší střelec Gambrinus ligy.
Jistě, Hubník je pouze záplata, která by se trenérovi národního týmu Michalu Bílkovi mohla hodit v případě, že se někdo z nominovaných omluví, pravděpodobně si tedy první reprezentační start v kvalifikačních duelech na mistrovství Evropy se Skotskem a v Lichtenštejnsku nepřipíše.
Michal HubníkDůrazný útočník Olomouce se narodil 1. června 1983 v Halenkově. Fotbal hrával dlouho jen pro zábavu, až v sedmnácti letech jej začal dělat aktivně, když odešel do Sigmy a ukončil studium vojenské školy. Do prvoligového kádru Hanáků se dostal v létě 2003 a na podzim už reprezentoval Česko na mistrovství světa hráčů do 20 let. V únoru 2010 málem přestoupil do ukrajinského Lucku, kde podepsal smlouvu, ale vrátil se. V nejvyšší české soutěži odehrál 152 zápasů a nastřílel 32 branek, z toho sedm letos na jaře. Je ženatý, má dceru Isabelu. |
Přesto: kdo nechápe nadšení sedmadvacetiletého "skororeprezentanta", postrádá špetku empatie. Hubník se od začátku sezony musí štípat, aby pochopil, že neprožívá bláznivý sen, nýbrž sladkou realitu. Má formu, jakou nikdy neměl.
Poctivý dříč se už v koncovce netrápí, naopak září a střílí branky. Sigmě i díky němu patří druhé místo v tabulce. Přitom rodák zHalenkova začal s fotbalem až v sedmnácti (!), kdy opustil vojenskou školu a zamířil za mladším bratrem Romanem do Olomouce.
"Proto mi schází lepší technika," vysvětluje. "Jsem rád, že jsem se od sedmnácti věnoval fotbalu a nestudoval jsem. Jenom je škoda, že jsem nezačal dřív. Kariéra vojáka mě ale taky lákala," vypráví.
Ve vojáka se ovšem mění na hřišti. Udivuje vytrvalostí, zarputilostí a důrazem v osobních soubojích. Musí, jinak by těžko nahradil technický deficit z mládí. Díky tvrdé dřině se po deseti letech může dočkat toho, že si zahraje v dresu se lvíčkem na prsou spolu – jak sám říká s "talentovanějším" – sourozencem Romanem, stoperem Herthy. "Musím bráchovi zavolat," culil se olomoucký "buldok".
Hubník zranění nikomu pochopitelně nepřeje. Na šanci v národním týmu bude čekat. Na rozdíl od kritiků Bílkovy nominace si nemyslí, že značný vliv na výběr reprezentantů mají hráčští agenti. Byť i on tvrdí, že z Moravy je do národního týmu daleko.
"No, blíže to je ze Sparty nebo z ciziny," říká. "Repre tvoří ostřílení borci ze zahraničí. Je jasné, že Baroše asi nenahradím. Já přeji nároďáku, aby se mu začalo dařit."
Už tři roky má Hubník od vedení hanáckého klubu souhlas k odchodu na vytoužené zahraniční angažmá. V únoru dokonce přestoupil do Lucku, ale druholigový ukrajinský klub jej s Markem Kaščákem poslal bez vysvětlení zpět.
Drsňák z beskydských hor se už tím dávno netrápí. "Měli jsme tam možnost odejít a nevyšlo to. Teď jsem zato rád," nezapírá. Není divu. Hubník si užívá nejlepší období v kariéře, což dokazuje i Bílkova pozvánka do širší nominace.
"To je díky Sigmě. Bez Sigmy by se mi tohle nikdy nestalo. Měla se mnou trpělivost a pracovala na mně. Jsem tady desátou sezonu a až teď jsem začal střílet góly. Ale nerad bych něco zakřikl," poznamenal.
"Už to, že je mezi náhradníky, je pro něj posun a odměna za jeho práci. Může se stát cokoliv a do reprezentace se třeba dostane," doplnil kouč "modrých" Zdeněk Psotka.
"Ale Michal by měl přemýšlet tak, aby hlavně pracoval tady v klubu, a pokud se mu bude dařit, další ocenění přijdou." Třeba pro krále ligových střelců.