Co budete dělat teď? Už to víte?
Já sám jsem pro to vůbec nic nedělal, ale ozvaly se mi už tři oddíly, takže... Popravdě jsem uvažoval o tom, že bych fotbalu na nějaký čas nechal a odpočinul si. Jsou to celkem zajímavé nabídky, sice z nižších soutěží, ale jednu si vyberu. Slíbil jsem, že se do konce měsíce rozhodnu.
Jak jste vnímal zápas s Holicí, který byl nejen posledním v sezoně, ale i vaším závěrečným na jihlavské střídačce? Navíc na sousední lavičce HFK Olomouc seděl Miloslav Machálek, s nímž jste v Jihlavě trénoval dva a půl roku...
Měli jsme spolu velice dobrý vztah, samozřejmě s Romanem Pivarníkem také. V tom utkání s Holicí nešlo o žádnou osobní prestiž. Před zápasem jsme se pozdravili a proběhlo to tak, jak se hecují kamarádi, jinak nic zvláštního.
A z pohledu Jihlavy? Žádná nostalgie? Přece jen jste se s klubem a městem loučil...
Neměl jsem nejlepší pocity.
Jak to?
Po utkání následovala společná večeře, takové posezení, při kterém se sezona probírala. Atmosféra byla sváteční. Kdyby se vyhrálo, tak by to samozřejmě dostalo takový vlídnější podtext a bylo by to celé příjemnější. To byl jeden důvod...
A ten druhý důvod? Nebo jich bylo víc?
Ono by se v tabulce stejně nic dramatického neudálo, i kdybychom nad Holicí vyhráli. Hlavně šlo o diváky, ne o nějaké mé osobní pocity. A my lidi pomalu ke konci sezony ztráceli. Návštěvnost kulminovala v utkání s rezervou Sparty, kdy přišly tři tisíce lidí. Pak se to ale zaseklo. Pravdou je, že jsme od té doby nehráli, až na výjimky, žádný solidní fotbal. To byla největší škoda, kterou jsme tam za poslední období napáchali. Diváci na to zapomenou a v nové sezoně zase přijdou. Ale je to škoda, mrzelo mě to.
Na poslední utkání přišlo jen 400 lidí...
A ani pro ně jsme nedokázali vyhrát. V tom závěru jsme chtěli poslední dojem napravit - aby aspoň ti skalní fandové získali v mužstvo nějakou důvěru. Když už ti lidé v tak horkém počasí, jaké bylo, nešli k vodě a dali přednost fotbalu, pak si to z naší strany odměnu zasluhovalo.
Hned po sezoně jste nastoupil dovolenou, jak ji strávíte? Bez myšlenek na fotbal?
Pokud budu mít dobrá kolena, která mě občas trápí, budu v Chorvatsku pořádně dlouho surfovat. Když jsem bydlel v Havířově, měl jsem za barákem dvě přehrady. Tam jsem strávil dvacet let na surfu. A z Chorvatska to možná potáhnu ještě dál - do Lago di Garda v Itálii pod Alpy, kde je stálý vítr. Ale uvidím, jestli se mi bude chtít v tom vedru sedět takovou dobu v autě.
Říkáte potáhnu to, zůstanu a uvidím, snad nepojedete sám?
Ne, ne, beru manželku, dceru a vnučku.
Do Jihlavy se ale na fotbal v nové sezoně podívate, když budete mít volno...
Určitě, strávil jsem tam tři roky, nemůžu zapomenout. Jistě se za kluky stavím.
Který z těch tří ročníků v Jihlavě byl pro vás nejlepší, či nejzajímavější?
Pro mě byl z trenérského pohledu velice zajímavý ten poslední, kdy se vystřídal hlavní trenér a místo Machálka přišel Pivarník. To byla proměna mužstva. Hráči byli ve velkém útlumu, ale pak to najednou naskočilo, udělala se série vítězných zápasů, začal se hrát dobrý fotbal. Sledovat to zblízka, uvědomit si ty důvody, proč se tak stalo, to byly loni na podzim mocné týdny. Letošní jaro jsme ale nezvládli nijak skvěle, i proto, že jsme se pořád potýkali s množstvím zranění.
