Útoky i na sportÚtoky mířily i na sport |
„Díky za tak krásnou Marseillaisu,“ říkal komentátor francouzské stanice TF1.
Zápas se hrál totiž jen čtyři dny po teroristických útocích v Paříži. Atentátníci z řad Islámského státu napadli koncertní halu, bary a restaurace. Jejich plány mířily také na Stade de France, kde chtěli udeřit v přímém přenosu duelu Francie s Německem. Zápas se sice dohrál, ale z úterního programu se dvě utkání rušila. Z bezpečnostních důvodů, kvůli výhrůžkám.
Páteční řádění má 129 obětí. Mezi nimi je i sestřenice francouzského reprezentanta Lassany Diarry, sestra dalšího záložníka Antoina Griezmanna střelbu přežila.
Oba byli v úterý večer ve Wembley. Ač nehráli v základní sestavě a jen střídali, kráčeli před výkopem z šatny přímo na trávník. Není běžné, aby náhradníci stáli při hymnách na hřišti, obvykle zůstávají před lavičkou. Ale tohle byl zcela jiný večer, mimořádně emotivní.
„Museli jsme hrát. Bylo to důležité pro všechny, kteří se dívali, i kvůli obětem,“ řekl obránce Laurent Koscielny pro Canal+.
Když se hymna rozezněla, všichni hráči se chytili kolem ramen. V očích francouzský reprezentantů, například brankáře Huga Llorise či Koscielného, se zaleskly slzy, Diarra je raději zavřel úplně.
Kompletní týmy také držely pietu ve středovém kruhu, na minutu ztichl celý stadion. Ještě předtím princ William a trenéři obou týmů Roy Hodgson a Didier Deschamps přinesli smuteční věnce a položili je k trávníku.
„Angličané mají k Francii respekt, to bylo vidět. Oni si prožili něco podobného pár let zpátky při útocích v Londýně. Vědí, jaké to je být zdrcený,“ dodal Koscielny. „Je velmi těžké vyjádřit pocity, bylo to obrovsky emotivní,“ prohlásil anglický trenér Hodgson. „My nemůžeme udělat víc, než projevit solidaritu.“
Tu prokazovaly i francouzské vlajky v obličejích fanoušků, plachty se symbolem smutku za Paříž: s črtou Eiffelovy věže v kruhu. Nad vstupem na stadion svítil francouzský nápis „Rovnost, volnost, bratrství“. A když domácí útočník Wayne Rooney zvýšil na konečných 2:0, políbil ruce a zvedl je symbolicky k obloze.
„Bylo znát, že nejsme hlavou na hřišti,“ uznal Deschamps, trenér poražených. Ale copak tu šlo o výsledek?. „Ve sportu nezáleží na barvě, na náboženství,“ říkal už před výkopem. „Sport má lidi spojovat a tak to musí být i dál.“ We Wembley to platilo.
