Jeho jméno historie nezapomene; i přes všechny jeho hříchy, sprostý gól rukou, drogové skandály, střílení vzduchovkou do novinářů, nemanželské děti a neskrývanou přízeň ke kubánskému vůdci Castrovi.
Chyběl jen u jednoho gólu
Diego Armando Maradona byl tím ďáblem s černými vlasy, číslem 10 a nefotbalově kulaťoučkým tělem: 168 centimetrů a tehdy jen 72 kilogramů, na krku řetízek se stříbrným křížkem od maminky. Ani útočník Pelé v roce 1970 se výrazněji nepodílel na brazilském titulu jako Maradona v Mexiku 1986. "Kdybychom měli Maradonu my, vyhráli bychom také," pravil Guy Thys, trenér čtvrté Belgie.
Byl to turnaj jednoho muže, jenž se levačkou jemně mazlil s míčem a dokonale přihrával. Ze čtrnácti gólů, které Argentina nastřílela, Maradona chyběl u jediného. Nevěříte? První zápas ve skupině proti Korejcům: už tam se projevila Maradonova genialita, i když ho soupeř nemilosrdně fauloval. Udělal kličku, vyhnul se ostrému skluzu, znovu s míčem zabočil, ale tam už ho Korejec srazil. "Tolik sprostých faulů jsem nečekal," řekl Argentinec.
Přesto šly všechny nebezpečné akce přes Maradonu. Hlavičkou přihrál Valdanovi na první gól, z přímého kopu Ruggerimu na druhý, vítězství 3:1 pojistil znovu Valdano, jenž dorazil Maradonovu asistenci do prázdné branky. To byl koncert!
Italům vstřelil svůj první gól z pěti. I když ta trefa na to nevypadala, byla úžasně chytrá. Maradona rozkmital malé svalnaté nohy, oběhl beka a skákající míč levačkou lehce posunul kolem brankáře Galliho. Proti Bulharsku musel zprvu uhýbat spíš faulům než rozehrávat. Proto jeho myšlenky scházely u prvního gólu. Ale stejně se rozehrál a byl k nezastavení: před koncem poslal nádherný centr na Burruchagu - 2:0.
Sólista a deset herců
Z průměrného týmu, kterému na začátku nevěřili ani experti v Argentině, se pomalu stával postrach mistrovství. Trenér Carlos Billardo, zvaný Nosatec, to tušil už dřív. "Maradona nám vykope finále," říkal.
Osmifinále s Uruguayí končilo v hustém dešti a Maradona byl zase slavný. Trefil břevno z přímého kopu a začal akci, kterou Pasculli proměnil v jediný gól. Další mu kvůli faulu nebyl uznán, Maradona lomil rukama a křižoval se. Divadelní výstupy, to vždycky bylo jeho.
Přišlo čtvrtfinále s Anglií a kapitán Argentiny vypustil dva šípy: jeden hořce jedovatý, druhý nevídaně nádherný. První gól rukou, který tuniský sudí Bennaceur mylně uznal, se bude přetřásat ještě za sto let. A druhý taky: sólo přes půl hřiště a pět strážců i brankáře Shiltona, kdy se míče dotýkal jen levačkou, nadchlo celý svět. "Můj gól byl krásný jako herečka Raquel Welchová," prohlásil.
Až ve finále nebyl nejlepší
Semifinále s Belgií bylo jednoduché. Evropané běhali z posledních sil, z Argentiny sálala energie. Burruchaga poslal míč do uličky, věděl, že při prvních pěti krocích, kdy vystartuje, je Maradona k neuhlídání. Lehký oblouček nad gólmanem Pfaffem - 1:0. V 63. minutě bylo rozhodnuto a znovu za to mohla božská Maradonova chvíle plná kliček.
S obrovským náskokem byl Maradona vyhlášen hvězdou šampionátu, jenže ve finále nejdřív viděl žlutou kartu za protesty. Vůbec to nebyl jeho nejlepší zápas, Němci ho bránili urputně. Prvním dvěma gólům pomohl, ale přímou asistencí se na nich nepodílel.
Němci v horkém odpoledni vyrovnali na 2:2, zbývalo deset minut do konce. Na hřiště se snesla bílá holubice, jako by Argentincům říkala sladkou zvěst. Ještě na vlastní půlce si Maradona pohodlně zpracoval míč, ač kolem něho stálo pět Němců, a kolmým pasem poslal za zlatým gólem Burruchagu.
Brankář Schumacher vyběhl pozdě a míč mu podklouzl pod tělem. Za chvíli už Maradonu fanoušci nosili na ramenou.
Mistrovství světa 1986 v Mexiku
- Původně měl být turnaj v Kolumbii, ta jej však kvůli finanční krizi odřekla. A málem se nekonal ani v Mexiku, protože osm měsíců před startem přišlo ničivé zemětřesení, které zabilo tři tisíce lidí. Závažně poničena byla i pořádající města México City a Guadalajara.
- Pod novým trenérem Josefem Masopustem se Československo nezvedlo. V kvalifikační skupině bylo až čtvrté za NSR, Portugalskem a Švédskem.
- Na německé lavičce poprvé sedí Franz Beckenbauer, mužstvo je bez hvězd, psychicky na dně, téměř na odpis. Přesto dokráčí - jako před čtyřmi lety - do finále.
- Zápas šampionátu? Najisto Francie - Brazílie ve čtvrtfinále, považovaný za jeden z fotbalových vrcholů vůbec. Na jedné straně hvězdy Platini, Tigana nebo Fernandez, na druhé třeba Zico či mistr patiček a dětský lékař Socrates, vlastním jménem Brasileiro Sampaio de Souza Vieira de Oliveira. Brazílie měla výtečný tým, ale prohrála na penalty. Francie, mistr Evropy 1984, pak stejně jako na minulém mistrovství vypadla v semifinále s NSR.
- Nejvyšším rozdílem vyhrál Sovětský svaz s trenérem Lobanovským a střelcem Bělanovem, porazil Maďarsko 6:0. Nejvíc gólů v zápase vstřelil Španěl Emilio Butragueňo, v osmifinále při vítězství 5:1 dal Dánům čtyři.
- Sestava mistrovství podle novinářů: Schumacher (Něm.) - Josimar (Braz.), Julio Cesar (Braz.), Bossis (Fr.), Amoros (Fr.) - Fernandez (Fr.), Maradona (Arg.), Ceulemans (Belg.) - Careca (Braz.), Bělanov (SSSR), M. Laudrup (Dán.).
- Šampionát krásných gólů: Mexičan Negrete se trefil nůžkami z hranice pokutového území, Argentinec Maradona po sólu přes půl hřiště a Brazilec Josimar dělovkou z 35 metrů. "Futbalová fantázia," křičel televizní komentátor Karol Polák.
 BOŽSKÝ... Mohl hrát na mistrovství už v roce 1978, ale trenér Menotti sedmnáctiletého juniora Maradonu vynechal. Argentina tak vyhrála titul bez něho. Za čtyři roky, už jako hvězda, byl pokopán ve Španělsku, k tomu si odvezl vyloučení za brutální faul na Brazilce Batistu. Až v Mexiku 1986 zazářil se vším nadáním i falešností. Gól rukou ve čtvrtfinále proti Anglii přiznal až dlouho po turnaji. |
