To vonělo málokomu. Novinové titulky křičely: Arsene kdo? I hráči se divili, jakého mají nového šéfa. Vždyť ani nevypadá jako trenér! „Spíš jako můj zeměpisář,“ chechtal se obránce Lee Dixon.
Kdo po Wengerovi?Podle sázkové kanceláře Tipsport se zdá, že Arsenal opět hledá manažera na dvacet let, neboť kurzově si nejlépe stojí trenéři kolem čtyřicítky: Brendan Rodgers ze Celtiku a bývalý záložník londýnského klubu Francouz Patrik Vieira mají šanci 5:1. Slušnou naději mají i trenéři z Německa, Thomas Tuchel je volný, navíc jeho námluvy s Arsenalem už probíhaly – 7:1. Spekuluje se také o kouči německé reprezentace Joachimu Löwovi – 8:1. Ze starší generace je mezi favority Ital Carlo Ancelotti – 9:1. |
Nikoho by tehdy nenapadlo, že Arsene Wenger, ten chlapík v nepadnoucím černém saku s pichlavýma očima, schovanýma za skly podivných brýlí bez obrouček, vydrží dvaadvacet let. A že se z něj během nich stane legenda. Tahle legenda včera oznámila, že se rozloučí.
„Po dlouhém rozmýšlení cítím, že je ten správný čas odejít,“ vzkázal v prohlášení, které Arsenal na webu zveřejnil s titulkem Merci Arsene. „Jsem vděčný, že jsem měl to privilegium vést tento klub tolik nezapomenutelných let.“
Třináctého května v Huddersfieldu povede Wenger svůj osudový klub v lize naposledy. Když přejde v semifinále přes Atlético Madrid, dostane šanci na působivější tečku: vítězství v Evropské lize.
Dost by mu pomohlo a nejspíš by si ho i zasloužil. Svému nástupci by nechal vstupenku do Ligy mistrů, pro většinu fanoušků by zůstal hrdinou a snad i ti, kteří se proti němu obrátili, by mu snáz odpustili, že zapomněl odejít včas.
V paměti by jim zůstala hlavně doba, kdy hrál Arsenal nejkrásnější fotbal na světě. V éře Henryho, Bergkampa, Adamse nebo Vieiry připomínal umělecké dílo.
Kombinace přesné jako na biliárovém plátně, kouzelnické finesy, hromada gólů. V sezoně 2003-04 vyhrál titul bez jediné porážky, vyrovnal 115 let starý rekord a sérii celkem natáhl na 49 zápasů. To vše díky Wengerovi, který si vysloužil lichotivou přezdívku Profesor.
„Vybudoval nejlepší tým, proti jakému jsem kdy hrál,“ vysekl poklonu obránce Gary Neville, který přitom s Manchesterem United léta sbíral trofej za trofejí. „Změnil tvář fotbalu. Tolik mu toho všichni dlužíme, a on přitom dostával pořád od novinářů čočku,“ zašel ještě dál trenér Cardiffu Neil Warnock. „Jsem vlastně rád, že končí, protože bych mu už nepřál další jedovatou kritiku.“
Ta se dostavila až dlouho poté, co Arsenal rekordem završil senzační období, které zpočátku pod Wengerem prožíval. Třikrát vyhrál ligu, sbíral i vítězství v FA Cupu. Ale z historie se věčně žít nedá. Zatímco fanoušci si zvykli na vysoký standard, spořivý Wenger byl přesvědčený, že musí zvolit jinou cestu.
Prioritou byla výstavba nádherného stadionu, jenže na něm už se tolik úspěchů jako na starém Highbury neslavilo. Na nákupy top hráčů nezbývaly peníze a Wenger najednou marně hledal správnou cestu.
Poslední sezony mu srážely kredit. Přeplácené hvězdy se nepřetrhly, výsledky Arsenalu nebezpečně kolísaly a trenérova popularita uvadala do té míry, že proti němu fanoušci demonstrovali v ulicích.
„Když jíte každý den kaviár, je těžké vrátit se ke klobáse,“ zaperlil Wenger už před dvaceti lety, když fanoušci, zmlsaní líbivým stylem hry, brblali po nevábné remíze 1:1 s Middlesbrough.
Jeho hláška by seděla spíš na Arsenal posledních let - a on to dobře ví. Proto sám rozhodl, že jeho éra končí. Pan Profesor už bude na oblíbenou třídu dohlížet jen zpovzdálí.
