Už se cítíte lépe?
Jo, je to dobrý. Hlavně už nemusím mít v nose tu výplň, takže můžu normálně dýchat.
Ta rána vůbec nevypadala hezky. Už jste někdy měl podobné zranění?
V obličeji to bylo teď asi pošesté nebo posedmé, ale je pravda, že tohle je zatím největší.
Měl jste hned jasno, že to tentokrát nespraví jenom obyčejná náplast?
Určitě. Cítil jsem velkou bolest, hlavně teda na nose. A taky mi hodně tekla krev. Prostě jsem věděl, že je to špatný. Ty první minuty byly dost nepříjemné.
Co vám pak řekli doma? Takhle se asi vrací ze zápasu spíš boxeři, ne?
Souhlasím. Doma byli trochu udivení, že je to až takhle moc. Ale to se nedá nic dělat.
Viděla rodina váš střet s Pulkrabem naživo, nebo v televizi?
Právě že jen v televizi, takže nevěděli, co se děje, co se mnou je. Proto jsem jim taky hned cestou do nemocnice volal, aby byli v klidu, že jsem v pořádku. Je mi jasné, že musí být nepříjemné sledovat to takhle na dálku.
Konečný výsledek 1:0 jste se dozvěděl v nemocnici?
Ne, vrátil jsem se na stadion někdy v 75. minutě a zápas dokoukal v kabině v televizi. Ale už i v nemocnici jsem sledoval, jak kluci hrají. Přece jen jsou tam nějaké prodlevy, kdy čekáte, takže jsem vždycky kouknul, jak se to vyvíjí. Pro nás je tahle výhra hodně povzbudivá, díky ní jsme zase zpátky ve hře. My jsme sice víru nikdy neztratili, ale tohle nám může výrazně pomoct.
Už v pátek čeká Vysočinu další ligové utkání s pražskou Duklou. Objevíte se v sestavě?
Tím, že byly svátky a já měl mít dva dny úplného klidu, se to zatím neřešilo. Ale plánuju si pořídit nějakou masku a hrát. Uvidíme, jak to bude. Ona výroba té masky přece jen nějakou dobu trvá.