I takové názory se objevovaly. Když národní tým před měsícem vybouchl v Lize národů proti Ukrajině (1:2) a především v přípravě v Rusku (1:5), mluvilo se o tom, kteří hráči scházeli. Že reprezentace nemá lídry.
Suchý, Darida, Dočkal, Barák... „Na hřišti jsme v jedenácti a jednotlivec, ani Ronaldo nebo Messi, sám nic ovlivnit nedokáže,“ myslí si bývalý záložník Příbrami nebo Slavie a nyní hráč italského Udine.
V něm měl před rokem skvělý rozjezd a o to slabší jaro. Na začátku nové sezony ho přibrzdilo svalové zranění.
„Osobně mám teď velmi dobrý pocit. Povedl se mi poslední zápas s Juventusem, trefil jsem i tyčku. Škoda, že z toho nebyl gól, který by nám v tom utkání pomohl,“ vyprávěl o sobotní porážce 0:2.
Gólově se v tom zápase prosadil i Cristiano Ronaldo. Jaké bylo si proti němu zahrát?
Byl to zážitek, skvělá zkušenost. On je fantastický hráč, po fyzické stránce abnormálně připravený, jeho výskok či rychlost jsou na špičkové úrovni, navíc je velmi chytrý, čeká na svou šanci, kterou dokáže využít. Jako to udělal proti nám.
Je s ním Juventus, italský hegemon posledních let, ještě silnější než dřív?
Neřekl bych, že je to čistě jen o Ronaldovi. Hodně jim pomohl i návrat Bonucciho, který vyztužil defenzivu, zároveň je pro ně velmi důležitý třeba Cancelo, krajní bek. Patří mu celá strana a Dybala má díky tomu daleko víc volnosti a prostoru, přečísluje hru, zkrátka dělá rozdíl.
PROTI JUVENTUSU. Záložník Antonín Barák z Udine v zápase proti Juventusu. Na snímku vlevo s Cristianem Ronaldem.
Značka CR7 však rozzářila italskou ligu. Cítíte větší zájem?
Ta soutěž díky němu dostala jiný kredit. A to především celosvětově. Přes léto se spekulovalo i o přestupu Modriče do Interu a je škoda, že se to nepovedlo. Každopádně to ukazuje, že je italská liga na vzestupu, a je možné, že ti velcí hráči zase budou do nejlepších italských klubů chodit.
S Udine mezi ně nepatříte. Historicky ani aktuálně. Jak v klubu hodnotí současné patnácté místo?
Změnil se realizační tým, pár hráčů odešlo, jiní přišli, ale kostra zůstala stejná. A já věřím, že body přijdou, právě proti Juventusu jsme odehráli dobrý zápas a mohli jsme jim to zkomplikovat víc, nemám o nás strach.
A o reprezentaci? Jak jste sledoval poslední zápasy proti Ukrajině (1:2) a Rusku (1:5)?
Viděl jsme jen utkání proti Ukrajině, která podala nadstandardní výkon, a i když naše hra dobrá nebyla, překvapili mě. Utkání s Ruskem jsem už neviděl, protože jsme měli trénink, ale ta odezva, kterou jsem slyšel, ideální nebyla.
Spoléháte, že s novým trenérem Šilhavým přijde i nový impulz? A co vy osobně, pomůže vám, že se znáte ze společného působení ze Slavie?
Nad tím jsem nepřemýšlel, ale nemyslím si, že by to v nároďáku byla nějaká velká výhoda. Během srazů není tolik času na tréninky, před zápasy toho moc nestihnete. V klubu by to bylo jiné.
V čem jsou vlastně přednosti trenéra Šilhavého?
Je naprosto lidský, hodně si zakládá na komunikaci s hráčem, profesionalitě a dobré partě a náladě v týmu, kterou dokáže udělat. Myslím, že ten minulý sraz neodpovídá tomu, jaký máme tým a na jaké úrovni můžeme hrát. Věřím, že celému českému národu i ostatním ukážeme, že na tom tak špatně nejsme, že můžeme hrát důležitou roli třeba už za dva roky na mistrovství Evropy.
Navzdory tomu, že reprezentaci scházejí lídři, jak sami hráči během posledního srazu přiznávali?
Naposledy vypadli zkušení hráči, což se projevilo. Ale nemyslím si, že by nám nějak dlouhodobě lídři chyběli: jsou tu osobnosti, individuality, ten tým má vlastní tvář. To, co se po Rusku směrem do médií odehrálo, byl nějaký výbuch emocí, my se ale musíme soustředit každý hlavně sám na sebe. Dát se opět dohromady a když bude fungovat tým, tak i ti lídři se budou víc ukazovat a táhnout tým nahoru.
