Světlých momentů byla pěkná řádka, vždyť si díky nim vydobyl místo v nominaci na nejlepšího obránce dvacetiletí. V mysli pamětníka, který v jeho časech viděl většinu zápasů Slavie i národního mužstva, však přes všechnu slávu nejsilněji problikává chvilka, na níž Suchopárek není pyšný: derby se Spartou v dubnu 1995.
ANKETA: Nejlepšího obránce volte zdeHlasovat můžete do neděle 28. dubna do 23 hodin |
Zápas, ve kterém se otočily vyhlídky rivalů v boji o titul ve prospěch Sparty, se sice v anketě o nejlepší utkání posledních 20 let neobjevil, ale rozhodně patří k těm nezapomenutelným. Ať už kvůli návratu Jozefa Chovance z manažerské židle na trávník, brzkému zranění rozhodčího Miroslava Maurera nebo díky šťastnému vítěznému gólu Pavla Nedvěda z 90. minuty. A také kvůli zkratu Jana Suchopárka.
"Měli jsme tenkrát titul na dosah, a dávám si za vinu, že jsme ho nezískali," říká i po 18 letech Jan Suchopárek. Vyčítá si zahozenou penaltu v Hradci Králové a vyloučení v derby. "To byly zlomové zápasy, ztratili jsme body a já jsem v tom měl prsty."
Nejlepší obránceSpolečná anketa Ligové fotbalové asociace a portálu iDNES.cz
|
Při derby dostal ránu loktem, ale hrálo se dál. Když se konečně zvedl ze země, šel protestovat. Dostal žlutou kartu, pak červenou. Ztratil nervy a z trávníku ho museli táhnout spoluhráči. "Nevzpomínám na to rád, navíc ta vzpomínka není celistvá. Byl to amok," přiznává.
Na výroku, za který byl vyloučen, se s rozhodčím Draštíkem neshodl. Disciplinárka však Suchopárka potrestala jen podmínkou a on mohl v dalším utkání už zase hrát.
"Závěr téhle sezony pro mě byl ponaučením. Byl to mezník mé sportovní kariéry. Chyby, které nás stály titul, mě strašně mrzely, ale rodina mě z toho nakonec dostala," vysvětluje 64násobný reprezentant. "Do té doby byl pro mě fotbal vším, měl jsem ho na prvním místě a všechno jsem moc prožíval, jenže tou dobou jsem měl roční dceru a najednou jsem si uvědomil, že je život také o něčem jiném."
Byl zrovna na prahu životní sezony. Přišla nezapomenutelná cesta Pohárem UEFA až do semifinále, mistrovský titul, na který slávistický lid čekal 49 let, a nakonec finále mistrovství Evropy v Anglii a přestup do Štrasburku. "Všechno jsme si v tom roce vynahradili."
V zahraničí odehrál Jan Suchopárek tři sezony ve Štrasburku a rok v TeBe Berlín. Po roce 2000 se na tři sezony ještě vrátil do Slavie, ale už mu bylo dopřáno odehrát jen sedmnáct ligových zápasů. Věrní fandové mu chodili tleskat na zápasy B-týmu, kde předával své zkušenosti mladým spoluhráčům a pomalu se připravoval na přechod k trenérskému řemeslu.
Nyní pracuje 43letý Jan Suchopárek jako trénérský asistent v Dukle a v reprezentační jedenadvacítce a příležitostně si zahraje okresní přebor v Družci na Kladensku, kde žije. (Na návštěvě u Jana Suchopárka v Družci - čtěte zde)
