„Typická otázka, očekával jsem ji, ptají se mě na to vždycky,“ usměje se Ferrer. A spustí naučenou, byť zřejmě upřímnou formulku: „Je to velký profesionál na každém tréninku. Dorazí jako první, jako poslední hřiště opouští. Velmi dobře se koučuje. Užívá si hru. Jsem šťastný, že ho mám v týmu. Fotbal miluje, proto hraje dlouho. Myslím si, že z něj bude dobrý trenér, protože hře rozumí do hloubky, detailu. Je to speciální rozdílový hráč, ale ve fotbale to nestojí jen na jednom hráči.“
Nestojí, potvrdilo se to rovněž v úvodním zápase 3. předkola Evropské ligy. Aršavin toho na pravém křídle moc proti Martinovi Sladkému nevymyslel, navíc ho ledabyle bránil, a Sladký tak mohl kouzelně zakroutit míč do šibenice.
Olomouc si veze do odvety nadějné vítězství 2:0. Už po 53 minutách Aršavin střídal, i proto, že Almaty hrálo v deseti. Ostatně před zápasem olomoucký trenér Václav Jílek říkal: „Aršavina není potřeba moc představovat. Nicméně postup času už je na něm trošku vidět, absolutní rychlost, výbušnost už není taková. Ale zkušenosti má, dává důležité góly, bral si penalty. Dokáže dát přidanou hodnotu.“
V anketě Zlatý míč o nejlepšího fotbalistu světa byl Aršavin šestý.
Avšak před deseti lety...
Čas letí, ale legenda ruského fotbalu má pořád tvář mladíka. Přitom krásnou kariéru včetně štace v Arsenalu nemusel zažít, kdyby neměl jako malý kluk štěstí v neštěstí.
Když ještě v Zenitu Petrohrad trénoval s žáčky, srazilo ho auto. Byť nehoda vypadala hrozivě, Aršavin vyvázl bez vážnějšího zranění. „Vůbec jsem to auto neviděl. Najednou jsem vyletěl deset metrů do výšky a je zázrak, že jsem vůbec naživu,“ vzpomínal pro deník The Sun.
„Kdybych měl možnost zakázat ženám řízení, tak bych se dvakrát nerozmýšlel.“ Dětství neměl jednoduché. Rodiče se rozvedli, ve dvanácti se s matkou odstěhoval do malého bytu. Peněz nebylo nazbyt. Ale ve fotbale vynikal, byť byl menší. „Moc nevyrostl, ale když dostal míč, byl úplně jinde než jeho vrstevníci,“ vzpomínal trenér Sergei Gordějev.
Aršavin měl ještě jednu netradiční vášeň: vyhrával spoustu soutěží v dámě, i díky matematickému nadání. Fotbal však upřednostnil i před studiem módního designu. „Nehlásil jsem se tam proto, že mě to bavilo, ale proto, že jsem tam chodil s dvaceti hezkými holkami.“
Zkraje kariéry mu ruští novináři vyčítali, že fotbalu nedává všechno, že je líný. To už nejen Ferrer vyvrací. Aršavina spravil Vlastimil Petržela, jenž Petrohrad trénoval v letech 2002 až 2006. Mimochodem Petržela je bývalý hráč i trenér Olomouce. „Andrej je každým coulem profesionál. Nejen v kabině a na hřišti, ale taky v osobním životě. Ze začátku se mnou ale měl velké problémy. Párkrát jsem ho musel posadit na lavičku a on pak rychle pochopil, jak se má profesionál chovat,“ řekl Petržela pro iDNES.cz.
Šava, jak se mu přezdívá, zazářil v ročníku 2006/2007. Petrohrad po třiadvaceti letech vyhrál ligu, Aršavin nastoupil ve všech třiceti zápasech, dal jedenáct gólů a na dalších jedenáct přihrál.
V další sezoně Petrohradu pomohl k triumfu v Poháru UEFA a na Euru 2008 se dostal do nejlepší jedenáctky šampionátu. Byť odehrál jen tři zápasy, protože v úvodních dvou duelech nemohl nastoupit kvůli disciplinárnímu trestu. Nejdřív dal gól Švédsku a ve čtvrtfinále vstřelil dvě branky Nizozemsku. V semifinále Rusko podlehlo pozdějším vítězům ze Španělska a skončilo třetí.
O Aršavina se začaly zajímat nejlepší kluby světa. Barcelona nabízela patnáct milionů eur, Tottenham ještě o milion víc. Ale Petrohrad zájemcům vzkázal: „Dejte dvaadvacet milionů eur a Aršavin je váš. Jinak ho nikam nepustíme.“Aršavinovi to vadilo: „Prodejte mě, nebo už za vás na jaře hrát nebudu.“Do konce přestupního období scházela minuta, když ruský klub podepsal dohodu o přestupu s Arsenalem za 15 milionů liber. „Jsem tady, abych Arsenalu pomohl vyhrávat trofeje,“ prohlásil při příchodu.
Zprvu se skutečně zdálo, že v Arsenalu naváže na skvělé roky v Petrohradu a ruské reprezentaci, vstřelil čtyři góly Liverpoolu. Typickým střelcem, který během jednoho ročníku nasází alespoň dvacet gólů, se ovšem nestal. V Londýně se po vydařeném úvodu přestal prosazovat a na jaře 2012 odešel na hostování zpět do Petrohradu.
Na Euru 2012 byl kapitánem ruské reprezentace a v létě se vrátil do Arsenalu, odkud o rok později definitivně zamířil zase do Petrohradu. Jeho hvězda už upadala, v létě 2015 šel do Kubanu Krasnodar a v březnu 2016 do Kajratu Almaty. Důvod exotické mise u čínských hranic? Jak říká Ferrer: Šava fotbal miluje. A také údajně pobírá roční gáži 125 milionů korun. I to ukazuje na to, s kým má Olomouc čest.
