Z posledních šesti utkání vyhráli sigmáci jediné, spadli na čtvrtou pozici. V těsném závětří jsou Sparta a Jablonec. Proč skvěle namazaná mašina začala drhnout?
V zimě Olomouc odolala slávistické nabídce na šikovného stopera Václava Jemelku, do Plzně prodala „jen“ klíčového útočníka Tomáše Chorého, opačným směrem putoval jako náhrada na hostování Řezníček. V přípravě zářil.
Jenže na jaře zatím skóroval jedinkrát a týmu není zdaleka tak platný ve hře jako habán Chorý, který vybojoval spoustu míčů i faulů.
Analýza |
Naposledy při domácí plichtě s Karvinou minul Řezníček po střílené přihrávce Falty prázdnou branku. To se pak nedivte jeho láteření.
„Míč jsem viděl na poslední chvíli, nebylo to tak snadné,“ hájil se. „Předvedli jsme dobrý výkon, ale nevyhráli.“ Dobrý výkon?
Olomouc nehrála zle.
Byla silná na míči, ale chyběla jí přímočarost, větší drajv, překvapivá řešení. A zase nevyhrála. Namlsaní fanoušci žádají víc, ač také jich by mělo být víc - v ukrutné zimě dorazilo na duel s Karvinou 2 456 nejvěrnějších, tak nízkou návštěvu na Andrově stadionu v 1. lize nepamatují.
Je znát, že ofenzivní hráči, nejen Řezníček, hledají formu.
Křídla Falta se Zahradníčkem nejsou tolik ostrá, středopolaři Houska s Plškem nápadití.
Václav Jílek, jenž byl vyhlášen třetím nejlepším českým trenérem za uplynulý rok, už začíná být alergický na dvě otázky. První: Co Olomouci chybí oproti podzimní části?
„Otázka, která bude padat donekonečna,“ ušklíbne se. „Jarní část je vždy jiná soutěž, obrany jsou zavřené, mužstva zodpovědnější, hraje se o daleko víc, karty jsou rozdané.
Pak i hráči jsou zodpovědnější, většina soupeřů je proti nám hodně zavřených. Chybí nám proti podzimu, aby prostoru pro přechodové fáze bylo víc, teď je typologie našich hráčů víc do kombinace, pořád hledají a vymýšlí lepší řešení, a kdybychom za to párkrát vzali a pustili to do brány, zjednodušili do pokutového území, tak to je cesta. Ale nemyslím, že bychom se prezentovali jiným stylem hry než na podzim.“
JSOU TO NERVY. Olomoucký kouč Václav Jílek v utkání s Třincem.
Druhá otázka: Jak vidíte boj o evropské poháry či druhé místo?
„Téma hlavně pro novináře,“ nadechne se Jílek. „Představovali bychom si, aby situace byla malinko jiná, proto jsme to chtěli zvládnout za tři body a udržet se na třetí příčce. Hodně se to vyrovnalo, nikdo asi nečekal, že Jablonec udělá z prvních pěti utkání patnáct bodů. Zbývá ale devět kol a sedmadvacet bodů, dokud tam budeme, je naší povinností, abychom se rvali o co nejlepší umístění a snažili se z toho vytěžit co nejvíc.“
Rozhodně není důvod k tomu, aby sigmáci byli nervózní, podráždění. I fanoušci by měli být trpělivější. Vždyť klub má za sebou dva sestupy, složité období, ekonomickou nejistotu hasí město koupí Androva stadionu. A přece hraje o Evropu! Copak příznivci modrých zapomněli, jak byla Sigma trapná ještě před dvěma lety v podobném složení pod stejným koučem? Jak prohrála v Brně bez zájmu, agresivity 0:2? Že tam prohrála i teď na jaře?
Ale i v tom byl patrný posun.
Sigma ví, co chce hrát. Drží se herního plánu ambiciózního Jílka, míč se kutálí po zemi z kopačky na kopačku, žádné bouchání na náhodu. Je aktivnější, fotbalovější. A vzadu i bez sveřepého kapitána Vepřeka, jenž stále doléčuje achilovku, kompaktní.
Po zranění se navíc vrací kometa Jemelka. Pravda ovšem je, že šancí si vytváří méně než na podzim, že Chorý chybí, i když Řezníček maká.
„Je potřeba, abychom měli ve finální fázi větší kvalitu,“ velí Jílek před zítřejším soubojem v Praze na Dukle. „Měli bychom vyjít ze zápasu s Karvinou. Kvalitu jsme ukázali, bohužel nás teď zrazuje koncovka.“
Koncovka ovšem není největší problém. I počet hráčů v pokutovém území soupeře by mohl být větší, musí do něj létat víc (přesných) centrů. Byť narážečky jsou pohledné, každou obranu středem neotevřete.
„Olomouc je velmi pohyblivá a kompaktní, i když to nepotvrzuje výsledky jako na podzim, tak ve všech zápasech k tomu měla velmi blízko. Nebezpečná je stále,“ varuje trenér Dukly Jaroslav Hynek.
Jeho tým v minulém kole vítězstvím 2:1 nad Ostravou bodoval po třech zápasech, od pásma sestupu ho osm kol před koncem dělí ale jen čtyři body. „Zápas s Baníkem nám ukázal, jak koncentrovaný výkon umíme. Je třeba to zahrát opakovaně, nesmíme polevit.“
Olomoucký Lukáš Kalvach (vlevo) uniká s míčem Zinedinu Mustedanagičovi z Dukly.
Utkání na Dukle, která se na jaře také hledá, napoví o olomoucké mentální síle i pohárových vyhlídkách. „Dukla začátek jara neměla optimální, ale teď si hodně pomohla vítězstvím na Baníku. Udělala pár změn v sestavě, vyšlo jí to. Po zranění se jí vrací Hanousek, Tetour, Holek. Bude to trošku jiná Dukla než v předešlých zápasech,“ tuší Jílek šichtu.
„Pro ně je důležitost zápasu obrovská, ale pro nás stejně tak. Pokud se chceme držet v kontaktu se špičkou, potřebovali bychom bodovat a konečně vyhrát venku,“ uvědomuje si.
Hanáci stále hrají pohádkový ročník, který jako pohádka může i skončit. Zaberou včas?
