"Bayern se oproti ostatním špičkovým týmům liší tím, že není postavený na žádné ose. Od brankáře Neuera až po hrotového útočníka Mandžukiče je na hřišti osobnost vedle osobnosti. V tom se skrývá ohromná síla," říká Bokša.
Přes víkend si vzal čas, aby vypracoval několik základních tezí na téma "Síla současného Bayernu". Zde jsou ukázky, jež by mohly zajímat nejen fotbalisty Plzeň, kteří se ve středu večer poslednímu vítězi Ligy mistrů postaví.
1. Jaký je duch Bayernu
"Příležitost porazit kvalitnější a silnější mužstvo se slabšímu týmu naskytne v případě, kdy favorit svého soupeře podcení, nemá potřebnou motivaci, není ochoten pracovat naplno nebo se na utkání nepřipraví. To se Bayernu stává zcela výjimečně.
Hráči Bayernu chtějí vyhrávat a věří, že vyhrají i proti sebesilnějšímu soupeři. U jiných týmů je to často tak, že mužstvo vyhrát chce, ale mnozí z hráčů si myslí, že silnějšího soupeře porazit nemohou. V těchto případech je téměř jisté, že prohrají! Bayern se prohry nebojí, proto nemá svázané nohy. Hráčům nechybí zdravé sebevědomí, které jim dovoluje zbytečně neztrácet míče, nebát se obcházet soupeře, vyhrávat osobní souboje a mít dostatek klidu při proměňování šancí.
Už několik let je evidentní, že v klubu nemají příležitost primadony. Každý hráč musí hrát ve prospěch týmu, každý má pro mužstvo svůj význam. Na hřišti si nikdo nedovolí výkonem nebo gesty dát najevo nespokojenost s rozhodnutím trenéra, případně vedení klubu. Naopak, každý hráč - i ten, který přijde z lavičky na pár minut - dává zájmem o hru najevo, jak mu záleží na tom, aby nastupoval. Pokud tomu tak není, musí odejít bez ohledu na výkonnost, viz italský útočník Luca Toni.
Není jednoduché udržet motivaci hráčů v týmu, v němž je tolik špičkových hráčů. Takovou situaci zvládnou pouze trenéři, kterým nechybí odbornost, rozumí psychologii týmu a k hráčům mají lidský přístup. Zdá se, že tyto schopnosti měl Jupp Heynckes a má je také jeho nástupce Pep Guardiola."
2. Složení mužstva a jeho přednosti
"Málokterý evropský tým má tak vysokou hráčskou kvalitu širšího kádru. Na každém postu jsou dva i více hráčů na špičkové mezinárodní úrovni se spoustou zkušeností. Mladý, nepříliš zkušený hráč se do sestavy dostává pouze v případě, jde-li o mimořádný talent (Alaba, Götze). Hráč nastupuje ne proto, že má talent a je mladý, ale proto, že svými vynikajícími výkony do sestavy patří.
Bayern připomíná perfektně fungující stroj, který nemá slabý článek. Všichni hráči jsou výborně technicky vybaveni. Mužstvo nepropadá kondičně, dokáže hrát v tempu devadesát minut, má ve svém středu rychlostně vybavené hráče (Alaba, Ribéry, Müller, Lahm, Götze). Hráči jsou dobře silově vybaveni, dokážou přijmout tvrdou a důraznou hru soupeře a v osobních soubojích jsou velice úspěšní. Nenechají se zastrašit.
V jejich hře není výrazný rozdíl mezi utkáním doma a venku. Ve hře se zároveň smazávají rozdíly mezi defenzivními a ofenzivními hráči. Všichni se zapojují do útoku, všichni brání. Na postech defenzivních záložníků hrají tvořiví hráči se schopností dostat se do zakončení (Schweinsteiger, Martínez, Lahm)."
3. Srovnání hry Bayernu a Barcelony
"Základním rysem hry Bayernu je variabilnost, hra je pestrá a umožňuje měnit způsob hry podle vývoje skóre a připravovat taktiku hry s ohledem na soupeře. Taková mužstva se vždy velice složitě brání.
Bayern ovládá postupný útok, hráči umí bezchybně kombinovat, mají nacvičené přesné vedení rychlého protiútoku, uplatňují křídelní hru, kdy oba krajní záložníci Robben a Ribéry i beci Lahm (Rafinha) a Alaba dokážou šance nejen připravovat, ale umějí se často dostat i do zakončení. Mužstvo ovládá kombinační hru po zemi a umí se prosadit i ve vzduchu.
V kombinační hře po zemi je však stále nepřekonatelná Barcelona. Také ve schopnosti držet míč pod kontrolou a v okamžitém napadání soupeře bezprostředně po ztrátě míče. Naopak jí chybí hra v křídelních prostorech a schopnost bránit soupeře ve vzduchu, především při standardních situacích. Odmítám názor, že hra Barcelony nudí, naopak každé její utkání ve mně stále vyvolává úžas a nadšení nad tím, co její hráči umějí."
4. Rozdíl ve hře Bayernu po výměně trenéra
"Příchodem trenéra Guardioly do Bayernu jsem zaznamenal následující: mužstvo dokáže ještě lépe a bezpečněji kombinovat na vlastní polovině (obvykle prvním dotekem), zlepšila se schopnost získat míč po jeho ztrátě, se třemi až pěti hráči napadat soupeře s míčem. Také se snížil počet dlouhých přihrávek a při obranném rohu přešel Bayern z převážně osobní obrany na zónové postavení."
5. Jak hraje Bayern v obraně
"Pokud se mužstvu nepodaří získat míč bezprostředně po jeho ztrátě, následuje okamžitý návrat všech hráčů (někdy výjimečně zůstane vpředu vysunutý útočník) do obranného postavení za míč. Hráči zaujímají obranné postavení kolem středové lajny, často blíže k soupeřově brance, tím soupeři znemožní a znesnadňují ohrožení jejich brankáře. Před vlastním pokutovým územím faulují zcela zřídka.
Bayern - PlzeňStředa, 20:15 |
Jejich obranná hra je velice účinná a efektivní. Jen výjimečně ztratí utkání, ve kterém vstřelí první gól.
I při útoku s větším počtem hráčů mají stále zajištěnou obranu. Z tohoto pohledu je Bayern obezřetnější než třeba Dortmund, který v těchto situacích více riskuje.
Jejich nejsilnější zbraní je schopnost stlačit prostor tak, aby měl soupeř s míčem prostor jen na několik málo metrů."
6. Jak hraje Bayern v útoku
"Do útoku se zapojuje aktivně všech jedenáct hráčů (včetně brankáře Neuera, který je platný při postupných kombinacích a především při založení rychlého protiútoku).
V útoku se snaží využít celé plochy hřiště, zvláště jeho šířky, neustále hru roztahuje. Podle situace a hry soupeře často uplatňuje diagonály na nabíhající hráče v křídelních prostorech, průnikové (kolmé) přihrávky mezi obránce nebo centrované míče z křídel.
Ke střelbě se Bayern dostává kombinací, rychlým protiútokem, hrou v křídlech, po presingu, ze standardních situací... Góly střílejí také z dálky (Kroos, Schweinsteiger). Bayern nespoléhá pouze na jednu cestu. I proto je tak fantastický."