Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Američané chodí rádi na suši

Trénink fotbalistů Spojených států amerických. | foto: Carlos BarriaReuters

10 2006
Hamburk - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Eddie Pope se odmlčí, svraští obočí a polohlasem počítá. "Jedna, dva, tři... sedm." Tolik členů rodiny je s americkým obráncem v Hamburku, kde se úvodní soupeř českého týmu na fotbalovém šampionátu ubytoval. Podobně to mají i ostatní Američané.

"Moje rodina je tady ve stejném hotelu, jen na jiném pokoji," prozradil včera útočník Brian McBride. "Půjdu za chvíli za ní a budeme sledovat první zápasy mistrovství."

Téměř to vypadá, jako by se z amerického fotbalového týmu stala cestovní kancelář se záhlavím: "Chcete výlet do Evropy? Nasedat, odlétáme!"

Jak velký je to kontrast s českým mužstvem!

Češi se ukryli v sídle na samotě u jezera, kde je může rušit jen odpalování golfových míčků. Izolováni od všeho mají slíben příjezd manželek a přítelkyň až v případě postupu ze skupiny.

Přímo v centru velkoměsta

Američané bydlí přímo v centru dvoumilionového Hamburku. Stačí projít pasáží před vchodem do hotelu a jsou na ruchem tepající ulici. Když jim řeknete, že pro českého kouče Karla Brücknera by bylo jejich ubytování zlým snem, jen nechápavě zvednou obočí.

"Vždyť je to tady tak příjemné," říkal včera brankář Marcus Hahnemann v hotelové hale a pohlédl oknem na hlučné prostředí venku. "Mohu tady s manželkou kamkoliv zajít na kafe nebo na suši."

Americký tým zřejmě nebude tím nejlepším na turnaji. Jedno "nej" si však podle všeho zapsal už nyní: zdá se, že je nejdemokratičtějším ze všech, co se sjely do Německa.

Pope: Koller by u nás hrál basket

H a m b u r k - Bude tím, kdo zkusí zastavit českého obra Jana Kollera. Stoper amerických fotbalistů Eddie Pope má před sebou těžký úkol, přesto včera o svém údělu žertoval: "Narodit se Koller v Americe, byl by z něj místo fotbalisty určitě basketbalista."

Příjmení amerického obránce je v českém překladu papež, narodil se naVánoce a křestní jméno jeho kolegy ve stoperské dvojici Oguchialy Onyewua znamená "Bůh za mě bojuje".

"Ale určitě neprosím před soubojem s Kollerem o pomoc všechny svaté," směje Pope. "Doufám, že vím, jak na něj, a navíc nejsem katolík."

Přitom je to paradox. Kolem amerických fotbalistů totiž panují největší obavy v souvislosti s možným teroristickým útokem. Pro radikální muslimské skupiny jsou právě oni reprezentanty nenáviděného světa.

Hlídají je pečlivě

Z úsměvů samých hráčů žádné případné riziko nepoznáte. Z okolí však ano.

Hotel nehlídá jen velká socha kentaura, koně s mužskou hlavou, visící v jeho průčelí. Hned za ním stojí policisté s jasným vzkazem: Nepovolaným vstup zakázán.

Když Američané minulý pátek do Hamburku přijeli, byly to hotové vojenské manévry. Z letiště je doprovázel kordon ozbrojenců, nad hotelem vířil vzduch vrtulník a z okolí se odklízely odpadkové koše, do nichž by se mohla schovat nálož.

Než se dostanete k hráčům, musíte jako na letišti projít bezpečnostním rámem a po těle vás bodyguardi objedou detektorem kovů.

"Já se tady ale žádných teroristů nebojím," tvrdí Hahnemann. "Naše ochranka jsou správní kluci, už jsme se s nimi skamarádili. A když s námi jdou, je to pro všechny varování."

Dva odlišné světy, český a americký, od sebe nyní dělí zhruba 500 kilometrů. Střetnou se v pondělí v Gelsenkirchenu.

Který z nich zvítězí?

Nebude to 1:5, tvrdí americký kapitán Reyna

H a m b u r k - Ví, že hlavní město Česka je Praha, a zná hokejistu Jaromíra Jágra. "Na zádech nosí číslo 88, že?" přidá útočníkovu dresu dvacet čísel. Kapitán amerického týmu Claudio Reyna ale dokáže hovořit především o českých fotbalistech, s nimiž se pozítří střetne při vstupu na mistrovství světa.

U pátečního rozhovoru v Hamburku, kde mají Američané základnu, si občas prohrábl prošedivělé vlasy svědčící o tom, že už leccos pamatuje. Reyna je v 32 letech na svém čtvrtém mistrovství světa.

Začínal jste tedy na domácí půdě, ve čtyřiadevadesátem v Americe.
To byly krásné časy! I když jsem tam byl jako benjamínek a nezahrál si ani minutu. Úžasné ale bylo být součástí týmu v báječné domácí atmosféře, která tam panovala. Byl to zážitek, přestože jsme vypadli v osmifinále s Brazílií. A vidíte, dnes to vyprávím mladším klukům v mužstvu už jako historii. Jsem už zkrátka pamětník.

Vážně? Tak to vyzkoušíme...
Chcete? Pamatuji si už mistrovství světa 1978, kdy mi bylo pět let. A vůbec nejúchvatnější vzpomínku mám na Mexiko 1986, kdy dal Maradona nejhezčí gól všech dob slalomem proti Anglii. Má rodina je totiž původem z Argentiny, takže jsme všichni bláznili, když Maradona skóroval.

Já se chtěl ale zeptat na šampionát, který přišel po Mexiku. Na něm se odehrál zatím poslední zápas Ameriky s pondělním soupeřem.
To byl tenkrát ještě tým Československa, že?

Velmi správně.
Bylo to na mistrovství světa 1990 v Itálii a Amerika prohrála 1:5. Na ten zápas jsem se díval, nebyl z naší strany povedený. Ale teď máme lepší tým, takže to v pondělí tímhle výsledkem nedopadne.

Víte, co bude na Čechy platit?
Ano, ale snad nečekáte, že vám tenhle plán prozradím.

Aspoň ho naznačte, prosím.
Základ úspěchu musí samozřejmě být v naší pevné obraně. Z ní bychom chtěli chodit do brejku a z nich vás ranit. Bude to ale těžké.

Protože je Česko podle vás silný tým?
Určitě a my se teď soustředíme pouze na něj. Nezajímají nás zatím další soupeři ve skupině, ani Itálie, ani Ghana.

Kdo je podle vás z Česka nejnebezpečnější?
Rosický, Nedvěd, Poborský.

Samí záložníci.
V záloze je vaše velká síla. Hraje variabilně, je ohromně kreativní. Pořád je v pohybu a podle potřeby si mění místa. Jen Poborský zůstává přilepen na pravé straně. I když jen u záložníků bych nezůstával. Musím říct ještě jedno jméno: Jan Koller.

Bude pro vás klíčové tohoto útočníka pokrýt?
Koller je hrozba. Je veliký a pokrýt ho bude hodně složité. Díky své postavě získá spoustu míčů a ideálně je sklepává pod sebe. Právě tyhle míče bude podle mě velmi důležité sbírat.

Takže máte z českého mužstva strach?
Strach? Tak to určitě ne. Proč bychom ho měli mít? Uvědomujeme si jen vysokou kvalitu vašeho týmu a máme z něj respekt, ne strach.

Co by mělo být v souboji s Českem americkou výhodou?
Naše mentalita, tu máme hodně silnou.

Z čeho ji čerpáte?
Víme, co umíme. Tenhle tým je totiž spolu už osm let. Jsme proto kamarádi. Nejsme žádné hvězdy, naší zbraní je soudržnost.

Vyrážíte spolu do ulic Hamburku?
Někdy ano. Je fajn, že tu máme poměrně velkou volnost. Zrovna včera jsem seděli do půl dvanácté na recepci a povídali si. Nějaká večerka? Ta tady neexistuje. Nebo vyrážíme do obchodů v okolí.

Nerozptyluje vás velkoměsto v koncentraci? Češi se ukryli na samotě.
O koncentraci nemám žádné obavy. Je to tu v pohodě, chodíme mezi lidi a cítíme se velmi příjemně. To je, myslím, hodně důležité.

O bezpečnost se neobáváte?
Ne, ani trochu.

Pro vás je navíc Německo známým prostředím, že? Hrával jste dřív v Leverkusenu.
A představte si, že s takovými legendami, jako byli Schuster, Völler nebo Kirsten. To byla do začátku kariéry velká škola.

Využijete ji v pondělí?
Doufám. Proti Čechům by byla dobrá i remíza, bod bych bral.

Autor:






Grafton Recruitment Praha
HW Administrátor

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze