„Samozřejmě je to úleva, že mi to konečně padlo. Snad se teď chytím a ještě nějaké góly dám, abych splatil důvěru trenéra a zachránili jsme se,“ přál si útočník po výhře 2:1, která Ústí udržela ve hře o záchranu.
Než ale přišel velký finiš, vypadalo to s Ústím bledě. Prohrávalo 0:1, a kdyby to tak zůstalo, jeho manko na záchranu by 6 kol před koncem narostlo na obtížně smazatelných sedm bodů. „Jsem rádi, že jsme to otočili, ještě žijeme. Tohle nás musí nakopnout!“ věří 27letý forvard.
I jemu osobně snad premiérový zásah pomůže. „V zimě mi to střílelo, ale ve 2. lize je tlak větší a kvalita soupeřů také. V přípravě mi to padalo, možná jsem se trochu vystřílel. Ale snad teď chytím druhý dech a začnu góly zase dávat,“ věří.
I když se nemohl dlouho trefit, kouč Aleš Křeček ho nezatratil. „Je fajn, když mám důvěru. Pracoval jsem na sto procent, bojoval a pořád věřil, že góly přijdou. Horší bylo, že jsme si šance moc nevytvářeli a já se do nich ani nedostával. Ale proti Vlašimi jsem měl tři, dal jsem břevno a tyč a naštěstí aspoň jeden gól,“ spadl kámen ze srdce střelci, jenž dokázal za půl sezony ve Varnsdorfu nasázet 10 branek. Proto si ho pak vytáhla Ostrava, odkud v Ústí nyní hostuje.
A věří, že mu pomůže udržet 2. ligu, byť situace je stále vážná. Až nečekaně se totiž daří ostatním celkům namočeným do bitvy o záchranu. „Asi nikdo nečekal, že to bude takto vyrovnaný boj. Nesmíme se dívat na okolní výsledky, i když v podvědomí to máme. Ale musíme si to uhrát sami, neohlížet se, kdo kde vyhrál. Ve hře je ještě 18 bodů, když je uděláme, budeme zachránění.“
Tak snadné to nejspíš nebude, ale je fakt, že Ústí v zápase s Vlašimí prokázalo charakter. Když mu teklo do bot, zabralo a obrátilo zdánlivě ztracený duel. „Je dobře, že nás ani gól na 0:1 nedostal dolů, všechny zápasy jsou teď už o život. Dali jsme do toho všechny síly a je vidět, že se vyplatilo hrát až do posledních vteřin. Teď se musíme dívat na neděli a na zápas na Žižkově, kde musíme předvést ještě lepší výkon!“ velí Jakubov.
