Pro české fotbalové fanoušky je to stále bolestivá vzpomínka. Hlava Tomáše Ujfalušiho na vysoký míč nedosáhne, za ním stojící mladík v bílém dresu si jej zpracuje hrudí a vzápětí levačkou švihne balon za marně plachtícího Petra Čecha.
České reprezentaci se právě rozplývá sen o úspěchu na mistrovství světa, Ghana ji v onom červnovém odpoledni 2006 naprosto poníží.
Zatímco drtivá většina aktérů tehdejšího mače v Kolíně nad Rýnem už dlí ve fotbalovém důchodu a zbylí pamětníci se k němu blíží, hlavní postava zmíněného okamžiku se pořád drží ve vrcholné formě.
Útočník Asamoah Gyan dnes zkusí svou Ghanu dotlačit do finále afrického Poháru národů a v něm k tak dlouho vyhlíženému triumfu. Pokud to dokáže, zapíše se definitivně mezi nejlepší africké fotbalisty všech dob.
Už nyní může jeho odkaz těžko někdo zpochybnit. S šesti trefami na mistrovství světa trumfnul afrického rekordmana Rogera Millu, s aspoň jedním gólem na šesti afrických mistrovstvích je v historii ojedinělý. Bilance v dresu Černých hvězd, jak se národnímu týmu Ghany přezdívá, mluví za vše: 100 zápasů, 49 zásahů.
Nikdy nebudu moct zapomenout, přiznal
„Je to úžasný útočník s úžasnou kariérou. Ví jak na to. Ví, jak dostat míč do sítě,“ prohlásil izraelský trenér Ghany Avram Grant.
Je to výstižné hodnocení, nyní 31letý Gyan však má i svou temnou stránku.
Z archivu iDNES.czCo se psalo v roce 2006 Ghana - Česko 2:0: Češi na kolenou, probuzeni ze sna Gyan: Ve Spartě ho nechtěli. Teď skolil český tým Brückner: Kouč ocenil útočnou kvalitu soupeře Expert: Ščasný: Na rychlý gól jsme měli reagovat jinak ...a o šest let později: Kauza: Ghanský gólman: Za prohru s Českem na MS mi nabídli šest milionů |
Když před jedenácti lety odstartoval českou zkázu, mohl ji také dokončit, jenže penaltu tehdy zahodil. A bohužel pro něj to nebylo naposledy.
Svět si totiž výjimečného útočníka s výstředním účesem pamatuje především jako nešťastníka. Muže, který mohl poprvé v historii postrčit africký celek do semifinále světového šampionátu. Jenže v rozhodující chvíli selhal.
Stačilo, aby Gyan v roce 2010 proti Uruguayi na konci prodloužení proměnil penaltu a celá Afrika by mu ležela u nohou. Jenže on napálil míč do břevna. Jeho celek v následném rozstřelu neuspěl a celý černý kontinent propadl smutku. „Já se z toho vzpamatuju,“ oznámil tehdy Gyan odhodlaně.
Jenže ani čas deprimující zkušenost zcela nevymazal. „Byl to bolestivý moment pro mě, mou rodinu i celou Afriku. Občas, když jsem sám, dívám se na ten zápas na DVD,“ líčil Gyan později. „Přál bych si, aby se mohlo hrát znovu, protože to stále bolí. Nikdy nebudu moct zapomenout. Doufám, že se to jednou otočí a udělám lidem radost.“
Místo toho ovšem musel překousnout další katastrofu. V semifinále afrického mistrovství 2012 proti Zambii kopal penaltu opět – znovu nedal a Ghana následně vypadla. „Upřímně se omlouvám celé zemi,“ vydal Gyan zdrcené prohlášení.
A v pouhých šestadvaceti na neurčito přerušil reprezentační kariéru. „Psychicky jsem dole. Nikdy jsem úplně nepřekonal mistrovství světa 2010 a teď jsem minul zase,“ oznámil. „Potřebuju přestávku, abych přeskupil své myšlenky i emoce a mohl se vrátit silnější. Chci požádat o modlitby a podporu Ghaňanů, abych znovu získal sílu a mohl sloužit své zemi.“
Ony modlitby zřejmě byly vyslyšeny, protože za pár měsíců Gyan dres Černých hvězd oblékl znovu. A znovu střílel důležité góly.
Ghanu brázdí zlatým Rolls Roycem
Na klubové úrovni přitom mladší bratr někdejšího libereckého útočníka Baffoura Gyana žádnou extra stopu nezanechal. Kopal sice za italské Udinese, francouzské Rennes a anglický Sunderland, ale jako stále poměrně mladý se uklidil do Spojených arabských emirátů, odkud si na rok odskočil do Číny. Zatímco v Dubaji oslňuje v nižší konkurenci famózními střeleckými záznamy, v Šanghaji z něj udělali jednoho z nejlépe placených hráčů planety.
A peníze má Gyan evidentně rád. V Ghaně si nechal vybudovat megalomanskou rezidenci za tři miliony dolarů, po silnici se prohání ve zlatém Rolls Roycu, ve své zemi patří mezi nejužší smetánku.
Zároveň jej provázejí až bizarní aféry. Před třemi roky byl obviněn z rituální vraždy rapera Castra, který byl Gyanovým přítelem a po dovolené s jeho rodinou záhadně zmizel. Jindy byl Gyan osočen, že se snažil uplatit novináře chystajícího článek o znásilnění a sodomii, kterých se údajně dopustil.
Na hřišti však stále zůstává vzorem a kapitánem ghanského týmu. Když se před týdnem v posledním zápase skupiny zranil, vznášely se nad Černými hvězdami stejně temné mraky. „Jsem ve velkých bolestech,“ naříkal Gyan, kterému prorokovali třítýdenní pauzu a musel vynechat čtvrtfinále.
Dnes v semifinále proti Kamerunu by však znovu měl vyběhnout na hřiště a vést Ghanu za vytouženým titulem, na nějž čeká už 35 let. Pokud Gyan zvedne nad hlavu pohár, budou si jej (alespoň) v Africe konečně pamatovat jako vítěze.
