Tunisko dominuje africkému klubovému fotbalu. Espérance Tunis má na kontě výhru v Lize mistrů a Etoile du Sahel loni získal Pohár vítězů pohárů, ale národní tým se ne a ne prosadit.
Dvakrát za sebou se Tunisko protlačilo na světový šampionát, na kontinentálním šampionátu pro něj dosud bylo maximem finále v letech 1965 a 1996.
Tentokrát má pohár na dosah, navíc před vlastními fanoušky. 'Orly z Kartága' polil živou vodou teprve francouzský kouč Roger Lemerre. O síle tuniských klubů dobře věděl a jako jediný kouč na turnaji složil tým rovnoměrně z ligových hráčů a evropských krajánků.
V semifinále proti Nigérii dokonce posadil největší hvězdu týmu Bin Ašúra z Paris St. Germain mezi náhradníky a do zálohy vyslal rozené dříče. Tah mu vyšel a Okocha a spol. své technické zbraně nenabili.
Případné nedostatky Tunisanů prý ve finále zahladí bouřlivá podpora domácích fanoušků. "Jestli budou mít naši fanoušci sílu rozhodit soupeře, nebo jej zviklat v rozhodujících momentech? Myslím, že ano," tušil Lemerre podobně bouřlivou atmosféru jako v semifinále.
V sobotu se Francouz může zařadit po bok legend trenérského řemesla. Pokud Tunisany dovede ke zlatu, stane se prvním koučem v historii, jenž získá titul na dvou různých kontinentech. Na kontě už má zlato s Francií z minulého evropského šampionátu, jako asistent byl dokonce u zisku titulu mistrů světa v roce 1998.
Jeho tým povede do finále nový kapitán, neboť obránce Badra je v trestu. Spíš než jeho absence se Lemerre obával případného prodloužení, které už jeho tým absolvoval proti Nigérii.
"Budeme bojovat do posledních zbytků sil. Ale když přijde čas, kdy už tělo nemůže, nic s tím vůle nenadělá," uvedl kouč. Posledních pět minut zápasu s Nigérií prý většina jeho hráčů už pletla nohama.
Maročané mají na kontě triumf z roku 1976, ale mnozí experti jejich vítězství neberou vážně. Místo finálového zápasu se totiž tehdy poprvé a naposled na šampionátu hrála finálová skupina.
Maročané mají na turnaji se dvěma obdrženými góly nejpevnější obranu, kterou nepokořil ani postrach šampionátu Kanouté z Mali, a se třinácti vstřelenými brankami se chlubí i nejlepším útokem.
Hráči společně s koučem spřádají důkladný plán, jak nyní zastavit další hvězdu turnaje, naturalizovaného Brazilce Santose. "Je rychlý a mazaný jak liška," varoval před útočníkem Sochaux obránce Valíd Regragí, který jej dobře zná z francouzské ligy, v níž hájí barvy Ajaccia.
"Kdykoliv hraje proti mně, skončí to moc špatně," dodal. Za poslední dva roky Sochaux jeho tým porazilo dvakrát, a pokaždé o tom rozhodl Santosův gól.
Sobotní finále na šedesátitisícovém stadionu v Radesu, čtvrti hlavního města Tunisu, začne v 15 hodin SEČ a řídit jej bude senegalský rozhodčí Falla Ndoye.
Před třemi lety byl africkou federací potrestán ročním zákazem činnosti za to, že neuznal v kvalifikaci na šampionát jasný gól Angoly. Po vypršení trestu ale pískal na světovém šampionátu v Japonsku a Koreji, kde řídil zápas Irska a Saúdské Arábie.
