Necelý týden před začátkem druholigové sezony to pro něj i pro tým bylo vítané povzbuzení. Adam Fousek se v sobotu poprvé v dresu Zbrojovky zapsal mezi střelce, když v generálce proti Vyškovu uklidil k tyči centr spoluhráče Eismanna.
„Na jednu stranu je úleva, že se mi to podařilo dát před sezonou. Na druhou stranu šancí jsem měl dost, takže ten jeden gól je málo,“ poznamenal sebekriticky levý záložník. Vyčítat si mohl zejména moment ze druhé půle, kdy stál ve vápně zcela osamocen, přesto trestuhodně napálil míč nad branku. „Chtěl jsem to cpát na zadní tyč, ale úplně mi to sjelo. Dopadlo to strašně,“ neskrýval Fousek.
Tenhle moment možná nejlépe ilustruje, že zatím jediná brněnská letní posila ani po třech týdnech v novém týmu není úplně ve své kůži. „Adam bude pravděpodobně potřebovat ještě chvilku času, než se dostane do své pohody,“ přitakává trenér Pavel Šustr.
Nejde o to, že by pětadvacetiletý plejer nestačil fotbalově. Ostatně Zbrojovka po něm „pásla“ už delší dobu, takže dobře ví, koho z Pardubic přivedla.
Fouska ovšem zarazilo, jak tvrdě se v Brně trénuje. „Už jsem si na ty dávky trochu zvykl, ale nebylo to úplně ideální. Nebyl jsem třeba vůbec zvyklý na posilovnu. Kluci jsou o dost napřed a já to teď všechno doháním,“ popisuje.
V Pardubicích přitom hrál stejnou soutěž jako nyní Brno. „Ale tady jsou úplně jiné ambice,“ připomíná Fousek postupové plány Zbrojovky. „Nikdo nemá nic jistého, každý trénink se musí odjezdit naplno, abychom si řekli o šanci. V Pardubicích se na začátku přípravy vždycky říkalo, že jsme všichni na stejné čáře, ale my zkušenější jsme věděli, že jsme trochu napřed. Tady je to něco jiného, je to větší jízda.“
Přitom už pár let zpátky došel k poznání, že fotbalu je třeba věnovat víc než jen společnou přípravu s týmem. „Hrála v tom roli osobní motivace. Každý, kdo odmala hraje fotbal, chce něčeho dosáhnout, hrát ligu, být na očích. Proto jsem si začal přidávat i mimo tréninky,“ přibližuje Fousek. „Ale když jsem přišel sem, zjistil jsem, že ani to nestačilo,“ dodal se smíchem.
„Už jsem zvyklý, že když jsme přivedli do našeho prostředí nového hráče, tak mu chvilku trvalo, než se zadaptoval,“ reaguje kouč Šustr. „Je tu široký kádr dvaceti jezdců, kteří se na nic nevykašlou. Tréninky nejsou náročné tím, že bychom běhali někde po lesích, ale fotbalově a soubojově. To je naše výhoda. Je výborné, když sundáte jednoho hráče a dáte tam stejně kvalitního, ale čerstvého.“
Fousek by se měl postupně stát první volbou pro levý kraj zálohy. Při rozestavení 4–4–2, které Zbrojovka praktikuje, je jeho úkolem „pilovat“ lajnu a doručovat míče do šestnáctky. „Tak si to trenér představuje,“ přikyvuje autor osmi tref z loňské druholigové sezony. „A měl bych dávat i góly.“
Svou roli na hřišti zná dobře. „Na videu se samozřejmě vždycky nějaké věci najdou, ale levého záložníka mám v sobě zažitého, i když tady je malinko jiný styl než v Pardubicích. Každopádně je pro mě velká motivace s Brnem postoupit a už konečně něčeho v mých letech dosáhnout,“ hlásí Fousek.
