Při rozhovoru držel slupku od banánu, který snědl po tréninku, ale neměl ji kam vyhodit. Mluvil vlastně o všem, jen ne o sporných momentech, v nichž se ocitli jeho kolegové: "To se nesmí, chyby zůstanou jen mezi námi."
Mimo hřiště jednotní jste, jenže na turnaji zase každý rozhodujete trochu jinak. Jeden tvrdost pouští, jiný za ni rozdává karty.
Věřte, že se snažíme, aby v našich verdiktech byly co nejmenší odlišnosti. A myslím, že tady se to vcelku daří. Denně na tréninku opakujeme všechny možné herní situace, abychom chybám předcházeli.
Jak to, že se tedy opakují?
Jsme lidé, ne roboti. Vám se situace na hřišti mohou zdát pořád stejné, jenže každá se trochu liší. Máme vteřinu na rozhodnutí a nemůžeme být vždy dokonalí, ač o to usilujeme. I my přece milujeme fotbal, nikdo z nás ho nechce kazit.
Omlouváte se, když se zmýlíte?
Když to považuju za nutné, tak ano. Vím, že jednou chybou můžu ovlivnit spoustu životů. Když se stane, neodcházím ze zápasu s pocitem: No a, nic se neděje. Ale taky se hráčům neomlouvám na potkání. Oni taky nežádají od fanoušků odpuštění, když pokazí lehkou přihrávku nebo netrefí prázdnou branku.
Jaký je vlastně život pod tlakem?
Zvyknete si, je to práce. Hráči, trenéři i rozhodčí to mají podobné. Šampionát je velkolepá akce, na kterou se dívá celý svět. Kdo tu je, měl by patřit mezi nejlepší a logicky musí být pod tlakem.
Kvůli fotbalové politice tu rozhodují i sudí z Mali, Rwandy, Angoly, Tongy, Uzbekistánu... Jak vnímáte jejich kritiku?
Nikdo si nevybírá, do jaké země se narodí. Oni si zaslouží, aby tu byli. Proces vybírání rozhodčích běžel tři roky, nemůžou být špatní. FIFA do nás vkládá spoustu peněz, starají se o nás lékaři, psychologové, kondiční trenéři, měli jsme spoustu seminářů, každý den trénink. I my tu chceme ukázat to nejlepší.
Ale vy jste v Premier League pod tlakem pořád, kdežto vaši neznámí kolegové ho poznají až tady.
Nepodceňujte je. Mám sice malou výhodu v klíčových zápasech, ale oni taky pracují velmi tvrdě.
Sníte o tom, že budete 11. července pískat finále? Napodobil byste tak krajana Johna Taylora z finále 1974.
Pro mě je ctí už jen to, že patřím mezi vyvolené, kteří tu můžou být. A finále? O tom sní každý z nás.
Ale pokud tam postoupí Angličané, tak vy ho pískat nebudete.
To nevadí. Když bude Anglie ve finále, budu přát co nejlepší výkon svému kolegovi. My rozhodčí si nezávidíme.
Jatka! Krádež! Sudí pod palbou
Francouzský sudí Stéphane Lannoy musel prožít bezesnou noc. Žhavý zápas Brazílie – Pobřeží slonoviny se mu vymkl z kontroly. Přehlédl evidentní a dvojí hru rukou před druhým gólem Brazilce Fabiana, ledabyle trestal surovosti Afričanů a ještě vyloučil brazilskou hvězdu Kaká, u kterého soupeř Keita předvedl divadlo s vymyšlenou bolestí ve tváři.
Nikoho nepřekvapí, když si čtyřicetiletý rozhodčí už na turnaji nezapíská. "Bylo tragikomické, jak se smál, když dal Fabiano gól po dotycích rukou. Já se míče dotkl jednou, byl to gól boží rukou," rýpnul si hned argentinský trenér Diego Maradona.
Dosud se o rozhodčích příliš nemluvilo, ovšem vyhecovaný nedělní večer všechno změnil. Jak tohle mohl Lannoy dopustit? "Na konci to byla sprostá jatka," nechápal Luís Fabiano.
Fauly, kterým se říká likvidační, nechal sudí bez vyloučení. Po nelítostných šlapácích na Elana a Bastose měl podle pravidel africkým hráčům okamžitě ukázat červenou kartu, namísto toho poprvé vůbec nezapískal a podruhé Keitu potrestal jen žlutou kartou.
U brazilského záložníka Elana v první chvíli hrozilo, že mu Tioté podrážkou zlomil kotník. "Naštěstí ho má jen silně zhmožděný, snad bude v pořádku," oznámili v pondělí Brazilci.
Kdyby fotbal používal video, musel by Tiotého dodatečně potrestat. To samé Keitu, který těsně před koncem narazil do Kaká a v křiku se chytil za tvář. Ano, Kaká se mu zbytečně postavil do cesty, jenže Keita bolest nafilmoval. Když něco podobného udělal před osmi lety Brazilec Rivaldo při utkání s Tureckem, dostal za to mastnou pokutu.
Velmi přísnou červenou kartu viděl v pondělí odpoledne i stadion v Port Elizabeth. Po půlhodině byl vyloučen Švýcar Behrami. Tělem a rukama si hlídal míč, sáhl po chilském soupeři, ten se zhroutil a následovala červená karta. Všechny ostatní strkanice řešil popletený sudí Al Ghamdi ze Saúdské Arábie mírnějším napomenutím.
Dosud se na šampionátu tu a tam objevilo rýpnutí do sudích, ale po neděli na ně začala padat ostrá a nesmlouvavá kritika. Valí se jako řeka, jenže proti ní stojí pevná hráz: fotbalová federace FIFA jakoukoli kritiku odmítá, s výkony rozhodčích je spokojena.
"Zaznamenali jsme excelentní výkony. Některá rozhodnutí však nebyla dostatečně dobrá, a proto se budeme snažit ještě zlepšit," prohlásil šalamounsky šéf komise rozhodčích José Maria Aranda a ve filipice pokračoval, když odmítl komentovat konkrétní chyby: "Fotbalová hvězda kopne míč daleko mimo branku a také kvůli tomu nebývá kritizována za výkon v celém zápase."
Někomu zní tato slova směšně. "Pokud FIFA tvrdí, že tu pískají ti nejlepší, nechci ani vidět ty nejhorší," pronesl zlostně novozélandský kapitán Ryan Nelsen cítící křivdu po přísné penaltě, díky níž Itálie v neděli vyrovnala na 1:1.
Rozhodčí však patří mezi chráněnce FIFA, těžko očekávat, že by je veřejně peskovala. Naopak, za účinkování na šampionátu je odmění zhruba 800 tisíci korunami plus bonusem pro ty, kdo se dostanou do vyřazovacích bojů.
Nejen Fabiano a Elano si určitě myslí, že by tyto peníze měli sudí věnovat na léčbu zraněných kotníků.