Kdy se rozhodlo, že budete hrát?
Vlastně až v neděli. V rozhodování jsem měl hlavní slovo. Radil jsem se s některými spoluhráči, konzultoval situaci s doktorem. Nakonec jsem do toho šel.
Měl jste zlomený malíček na noze. Co teď po zápase? Drží?
Je to v pořádku. Střídal jsem, protože už mě braly křeče a měl jsem toho plné zuby. Jsem rád, že prst nebolí i že máme body.
Most vám je nedal zadarmo. Co se dělo o přestávce v kabině, když výkon v první půli nebyl optimální?
Mára Kulič si vzal krátce slovo. Vedli jsme sice 1:0, ale on nás nabádal, abychom hráli dál, jako by ten gól nepadl.
Hosté vyrovnali z penalty a vy jste za protesty dostal žlutou kartu. Z vašeho pohledu pokutový kop nebyl?
Byl přísný. Já běžel k pomeznímu rozhodčímu, který měl ke střetu blíž než hlavní. Mluvil jsem slušně, žádné sprosté slovo. Jen jsem chtěl, aby situaci probrali.
Bylo to kuriozní. Rolko dostal žlutou kartu za ten faul, vy za protesty a Kulič za zakopnutí balonu. Tři karty za minutu...
To je pravda. Ale znovu opakuju: Já se nijak nerozčiloval ani nepoužil žádné sprosté slovo.
Prezident klubu Josef Dufek mi minulý týden říkal, že za posledními boleslavskými neúspěchy je podle něj z velké části vaše absence. Co tomu říkáte?
Taková důvěra samozřejmě potěší. Ale není to o jednom hráči. Jsme parta. Třeba teď už se těším, až se mezi nás vrátí zranění Mikolanda s Rieglem.
V dalším kole hrajete v Liberci, odkud vás Boleslav v létě koupila. Máte tam kamarády. Proběhne před šlágrem nějaké hecování?
Určitě, hlavně se Zbyňkem Pospěchem, ten je jako brácha. Bude tam i Pudil, Čech, určitě něco proběhne.
S libereckým kapitánem Zápotočným jezdíte na ryby. Byli jste teď někdy?
Už je docela zima. Ale asi před čtrnácti dny jsme přece jen ještě vyrazili.
