„Předpoklady má neskutečné. Věřím, že se bude raketově zlepšovat,“ kývl Jindřich Trpišovský, když v sobotu v televizním rozhovoru hodnotil Simův výkon v Opavě (6:0). „Momentálně je členem základní sestavy.“
Opava - Slavia 0:6, destrukce domácích, pět gólů dostali po přestávce |
V devatenácti letech, po necelém půlroce v klubu a v sezoně, ve které si měl na nové prostředí po příchodu z jihočeského Táborska pozvolna zvykat. Hlavně nic neuspěchat, přemítali v Edenu.
„Těmhle hráčům občas trvá, než se aklimatizují, ale na něm je vidět čirá radost, když může být na hřišti. Je to taková veselá kopa,“ řekl o něm před časem Trpišovský.
A samotný Sima to jen potvrzuje: „Rychle jsem se rozkoukal a hodně se toho naučil. Je skvělé být v áčku!“
Jeho příběh má tak trochu filmový nádech.
Z rodného Senegalu odešel na zkušenou do Francie, odkud se přes agenta dostal do Táborska. Tam si vykopal svou první profismlouvu, i když ani nemohl hrát soutěžní zápasy.
Sotva v březnu do Sezimova Ústí dorazil, fotbalové soutěže v Česku zastavil koronavirus – a třetí liga, kterou Táborsko hrálo, už se ani nerozjela.
Proto při červencovém odchodu do Slavie neměl Sima v Česku vlastně žádný oficiální start.
Nastupoval jen v Letní lize, kde zaujal právě i v utkání se slávistickou rezervou. Do Prahy si ho pak vyžádali na zkoušku a vytáhlý hubeňour se už do Táborska nevrátil – ani na hostovačku.
„Chtěli jsme ho, ale bylo nám řečeno, že je prioritní, aby se rychle adaptoval v novém klubu,“ řekl trenér Jihočechů Miloslav Brožek.
A z nenápadného chlapce se rázem stal objev podzimu.
Ideální somatotyp. Vytáhlý, dynamický, rychlostní, atleticky skvěle disponovaný, takové hráče kouč Trpišovský může.
Imponuje mu navíc i Simova pracovitost a chtíč, ve Slavii jsou z něj nadšení.
„Samozřejmě, že s ním bude ještě hodně práce, já ale ani nemám strach, že by se zkazil,“ povídal trenér v sobotu, kdy Sima v Opavě vstřelil svůj první ligový gól.
Na půlce přebral dlouhý pas od Koláře, namířil si to k pokutovému území, kde se prosmýkl mezi dvěma obránci a zakončil podél brankáře. Chvíli předtím v jiné šanci trefil tyč.
Na hřišti působí sebejistě. Jeho výkony rostou, byť vlastně ani nehraje na svém typickém postu. Sima je totiž od přírody spíš útočník, zatímco trenér Trpišovský ho i trochu z nouze staví na kraj zálohy.
Nejdřív mu dával z velkého fotbalu jen po doušcích ochutnávat. Pět minut v září se Slováckem, minutka v Beer Ševě, dvacet proti Leverkusenu. Na list pro Evropskou ligu ho Slavia neplánovaně dopsala místo obránce Takácse, kterého vyškrtla, a věděla proč.
Proti Nice už i kvůli personální tísni nastoupil Sima od začátku a při vítězství 3:2 dal gól hlavou, svůj první v áčku Slavie. Celý zápas pak odehrál i v lize s Mladou Boleslaví a v sobotu v Opavě. Snad jen tři žluté karty ve třech zápasech jsou u útočníka na pováženou, ale jinak...
„Sima je skvělý kluk, pokorný, váží si té šance. Zahrál skvěle, mohl dát i víc než jeden gól. Snaží se i na tréninku,“ říkal v sobotu Ondřej Kúdela, jeden z kapitánů týmu. „Je to šikovný, učenlivý kluk, nic nezkazí a má před sebou slibnou budoucnost.“
Věříte mu?