Na plánovaný turnaj pro čtyřiadvacet účastníků, jehož první ročník se měl uskutečnit v roce 2021 Číně, ze známých důvodů nikdy nedošlo. Ale myšlenka neumřela.
Naopak.
„Půjde o naprostý vrchol elitního profesionálního mužského klubového fotbalu,“ prohlásil doslova Infantino, když nejnovější soutěž minulý týden představoval světu. Výkonný výbor Mezinárodní fotbalové federace FIFA ho na svém pátečním zasedání definitivně posvětil: dvaatřicet klubů, dvanáct evropských a první ročník v létě 2025 za oceánem ve Spojených státech amerických.
První ročník rozšířeného MS klubů ve fotbalu se v roce 2025 uskuteční v USA |
Rok poté USA společně s Kanadou a Mexikem uspořádají i velké mistrovství světa.
Infantino věří, že: „I díky fanouškům ze všech kontinentů, kteří se potkají ve Spojených státech, dosáhneme našeho cíle, aby byl fotbal opravdu globální.“
Což je jistě líbivá vize. Jde ovšem s neustále bobtnajícím fotbalovým kalendářem vůbec dohromady?
A co na to samotní hráči? Kluby? Národní asociace? Experti?
Je trochu s podivem, že od pátku, kdy FIFA odtajnila pořadatele a nové podobě klubového šampionátu tak dala definitivní razítko, příliš ohlasů nepřibylo.
Žádná rázná kritika jako před čtyřmi lety, kdy se o přifouknutém MS klubů mluvilo poprvé, nebo loni v prosinci, kdy Infantino během katarského šampionátu stejnou myšlenku nadhodil znovu.
Jak na fotbal v éře globalizace. Co takhle vyvézt Ligu mistrů z Evropy? |
„S hráči zacházíme jako s dobytkem,“ narážel na další velký turnaj v nabitém programu přední britský expert Jamie Carragher.
Španělská La Liga dokonce oznámila, že zváží právní kroky, a nesouhlasné stanovisko vydalo World League Forum (WLF), jež reprezentuje profesionální ligové soutěže po celém světě: „Avizované změny FIFA činí jednostranně a bez jakékoli konzultace s těmi, kterých se dotýkají, tedy se samotnými ligami, kluby, hráči a fanoušky.“
Mimochodem, při původní neúspěšné snaze o rozšíření světového klubového turnaje v roce 2019 stály v opozici také UEFA a Asociace evropských fotbalových klubů ECA, která nyní pod vedením katarského šéfa Násira al-Chelajfího otočila.
Společně s FIFA v březnu sladila noty, obě organizace podepsaly vzájemné Memorandum o porozumění a právě podpora klubového mistrovství je jedním z mnoha bodů obsáhlého dokumentu.
Šéf Paris St. Germain a jeden z nejvyšších představitelů evropského fotbalu Násir Al-Chelajfí (vlevo) po boku prezidenta UEFA Aleksandera Čeferina.
Do pokladny FIFA, jejíž nejdůležitějším zdrojem příjmů je tradiční světový šampionát, má jeho klubová obdoba přinést další miliardy. A ze získaných finančních prostředků by pak měly těžit i samotné kluby.
FIFA se totiž s ECA v rámci spolupráce dohodla i na zvýšení objemu kompenzačních plateb, které poskytuje klubům za to, že posílají své hráče na světové šampionáty. Zatímco ještě loni rozdělovala z balíku 209 milionů amerických dolarů (zhruba 4,5 miliard korun), od roku 2026 by mezi kluby mělo putovat až 355 milionů dolarů (více než 7,5 miliard korun).
To je výrazný skok.
„A klíčový krok pro budoucnost fotbalu a jeho dlouhodobou udržitelnost,“ myslí si Infantino.
„Na sportovních a komerčních aspektech chceme s FIFA úzce spolupracovat,“ pokračoval Chelajfí z ECA, který už ale nekomentoval obavy o zdraví fotbalistů, na nějž pravidelně upozorňuje například mezinárodní hráčská organizace FIFPro.
Líbí se vám nový formát fotbalového mistrovství světa klubů?
Představa, že se nejlepší kluby světa po náročné sezoně, ve které nejvytíženější hráči zvládnou i k šedesátce zápasů, vydají často až na druhý konec světa a čeká je tam klidně měsíc dlouhý turnaj, přitom stále působí dost nereálně.
A nabízí se také otázka, zda-li podobné projekty nemohou akorát zvýšit touhu mnohých po zavedení Superligy, kde by si nejlepší z nejlepších všechno řídili po svém...
Klubový šampionát má v kalendáři FIFA nahradit dříve zaniklý Konfederační pohár, který byl v lichých letech jakousi generálkou na velké mistrovství světa.
Účastnit se má dvaatřicet týmů: dvanáct z Evropy (UEFA), šest z Jižní Ameriky (CONMEBOL), čtyři z Severní a Střední Ameriky (CONCACAF), čtyři z Asie (AFC), čtyři z Afriky (CAF), jeden z Austrálie a Oceánie (OFC) a poslední z hostitelské země.
Přifouknuté MS klubů: Kdy? Jak? Proč? Evropa by mohla opět zvážit bojkot |
Z Evropy mají už nyní jistou účast vítězové posledních tří ročníků Champions League, tedy Chelsea, Real Madrid a Manchester City. Přidá se k nim šampion roku 2024 a potom osm nejlepších klubů na základě čtyřletého žebříčku UEFA, jenž se bude teprve finalizovat.
Z každé země by se turnaje měly zúčastnit maximálně dva kluby, výjimku může dostat Anglie, pokud by další její zástupce (kromě Chelsea a Manchesteru City) ovládl příští ročník Ligy mistrů...
A ptáte se na starý model klubového šampionátu? Letos ještě pokračuje, uskuteční se v prosinci v saúdskoarabské Džiddě a podle starého klíče se na něm objeví šest vítězů kontinentálních pohárových soutěží včetně Manchesteru City a také domácí pořadatel al-Ittihád.
Půldruhého roku nato už MS klubů vypukne v novém. Jestli úspěšně? To ukáže čas.
Kdo bude hrát na MS klubů v roce 2025kvalifikační klíč Evropa (UEFA) - 12 zástupců Jižní Amerika (CONMEBOL) - 6 zástupců Asie (AFC) - 4 zástupci Afrika (CAF) - 4 zástupci Severní a Střední Amerika (CONCACAF) - 4 zástupci Oceánie (OFC) - 1 zástupce Pořadatelský tým - bude upřesněno podle pořadatelských měst Poznámka: Pokud by jeden tým vyhrál pohárovou soutěž v příslušném období víckrát, jeho místo na MS klubů převezme další nejlépe postavený tým ve čtyřletém žebříčku. |
