Ostatně i teď o čtyřiatřicetiletého středopolaře kouč Václav Jílek stál, byť pevné místo v sestavě i kvůli zraněním neměl. Hodil se mu však i do rotace na stopera. Věděl, že na Greššu je spoleh. Oceňoval, že pořád má rychlé první kroky, rychlejší než třeba osvalený Poulolo.
Vyzdvihoval i jeho organizační schopnosti v defenzivě, spouštění presinku, načítání hry, odvahu i klid s míčem v rozehrávce. A také jeho roli v kabině, charakter, díky kterému byl vzorem pro mladé.
Robin Hood ligy. Olomouc umí na velkokluby, ztráty se slabšími ji stály poháry |
„Bylo by v zájmu každého trenéra, aby tyhle atributy hráč měl,“ říkal Jílek. Potíž byla v tom, že zatímco všechny tyhle atributy Jílek pozoroval denně na tréninku nebo v přípravě na Maltě, kde Greššák patřil k nejlepším hráčům, fanouškům je ukazoval spíš výjimečně a klid s míčem se občas změnil v bohorovnou chybu.
Těžko říct, zda je tréninkovým hráčem, který v ostrém utkání neprodá všechny své dovednosti, anebo mu v tom bránily dvakrát operovaná třísla a těžké návraty. K tomu, aby mohl předvádět svou nejlepší hru, potřeboval být v nejlepší kondici.
Olomoucký záložník Lukáš Greššák (v bílém) se na turnaji na Maltě blýskl skvělými výkony, proti Trnavě ho nezastavily ani stehy na hlavě.
„Čtyři roky v Olomouci byly fajn. Černý flek byla zranění. Vždy přišla v nejméně vhodnou dobu, kdy jsem se začínal rozjíždět. Návraty zpátky do formy pak byly složité,“ přemítal pro klubový web. Jednání o dalším kontraktu k dohodě nedošla.
„Ale rozcházíme se v dobrém. Trochu smutný jsem z toho, že za čtyři roky mi Olomouc přirostla k srdci. S rodinou se nám tady líbilo a určitě bychom si dovedli představit, že tady budeme fungovat i dál,“ přiznal. „Jednání byla korektní. Je potřeba říct, že rozumím i postoji vedení. Musím to akceptovat.“
Fotbalisty Olomouce po vypršení smluv opustili Greššák, Poulolo a Vaněček |
Na Hanou přišel v létě 2019 z polského Zaglebie Sosnowiec jako volný hráč, vyhlédl si jej kouč Radoslav Látal, který ho znal z Trnavy.
„Na celý klub a na partu v šatně budu vzpomínat jen v dobrém. Z každého ze spoluhráčů se stal kamarád. Ale platí to i pro lidi mimo klub – sousedy nebo přátele, které jsme poznali. Manželka si tady našla práci, celkově nám to tady sedlo. To mi bude všechno chybět. Věřím, že si najdeme čas a budeme se sem vracet. Všechny rád uvidím,“ uvedl na rozloučenou. „Děkuji celému sigmáckému prostředí. Od šéfů přes trenéry, maséry, kustody. Nesmím zapomenout na spoluhráče. I jim děkuji za uplynulé čtyři roky a budu jim držet palce.“
S Olomoucí se do evropských pohárů na rozdíl od Trnavy, kde zažil fotbalový vrchol, nedostal. Letos Sigma skončila šestá. Greššák si v ročníku připsal 19 startů. „Mužstvo tady bylo vždy kvalitní, ale větší úspěch nám chyběl. Teď se povedlo tým udržet pohromadě dva roky a na výsledcích to bylo vidět. Příští sezonu by mohla být šance hrát ještě o vyšší příčky a třeba o Evropu,“ věří.
To už ale nebude jeho úkol, teď se poohlíží po nové výzvě. „Zatím nemám jistého nic. V okolí je otevřené prakticky všechno. Ať se posunu kamkoliv, tak česká liga mi hodně dala. Je to trochu blázinec, je rychlá a kontaktní. Dost jsem se toho naučil a věřím, že to v příštím působišti budu moct využít.“
A naplno ukázat.
