„Byl jsem naprosto klidný, že už si to nemůžeme nechat vzít, protože bychom jinak byli za pitomce,“ prohlásil 38letý útočník v souvislosti s výsledkem úvodního klání v Příbrami, které Východočeši vyhráli 2:0. Následná domácí remíza 0:0 k udržení první ligy bohatě stačila. „Je to pocit štěstí, uspokojení, že jsme to dokázali,“ vyznal se Černý.
Od středočeského soka, který z nejvyšší soutěže sestoupil předloni, čekal rozhodně víc. „Příbramští si vytvořili pár šancí, ale na to, že měli dvougólové manko, mi přišlo, že po postupu zase tolik netoužili. Přijeli sem a stáli na půlce...,“ ohlížel se Černý za duelem. „Hrát s námi otevřený fotbal by pro ně asi bylo těžké, ale větší snaha z jejich strany mi chyběla,“ doplnil.
Z pasivity Příbrami byl popravdě i trochu zaskočený.
Jsem největší fanoušek našeho týmu, řekl Kováč, když uhájil s Pardubicemi ligu |
„V prvním poločase jsem měl ještě pochopení, že se do útoku tolik nehrnuli, ale po pauze v tom nebyl rozdíl. Vyčkávali na nějakou ojedinělou šanci. Kdyby první poločas skončil 3:0 pro nás, nikdo by se nedivil,“ připomněl příležitosti, do nichž se prodrali záložníci Pikul a Janošek i on sám.
Jak už bylo řečeno, Pardubice nakonec žádné góly k dotažení záchranářských snah nepotřebovaly, baráž měly velmi nadějně rozjetou. Přitom ještě po 13. kole základní části, kdy ztrácely šest bodů na tehdy předposlední Zlín, bylo i do ní setsakramentsky daleko.
„Já ale nikdy neměl pocit, že bychom byli na padáka. Z naší hry jsem neměl až tak zlý dojem, jenže jsme dostávali strašně blbé góly a ani z vyložených šancí nedokázali skórovat. To nás položilo,“ řekl k tomu Černý.
Na zrekonstruovaném domácím stadionu hráli úplně jinak
Zásadní podle něho bylo, zda se mančaft probere pod novým realizačním týmem v čele s koučem Kováčem, který nastoupil po třízápasovém intermezzu od „béčka“ nouzově povolaného Pavla Němečka. „Začalo to výbuchem, v Teplicích jsme dostali bůra (1:5) a pak jsme se vrátili ke hře na čtyři obránce. Snažili jsme se neinkasovat. Jakmile jsme pak začali na domácím stadionu v Pardubicích, bylo to nebe, a dudy. Tady umíme hrát úplně jinak než venku,“ srovnával.
Černý o oslavách v šatně: Po té dlouhé době jsme si chtěli pořádně „zabékat“ |
K těm Teplicím: Právě tam trenér Kováč „Ruma“, jak se Černému stejně jako jeho otci ve fotbale přezdívá, vyndal ze sestavy. Ovšem okamžitě pochopil, že to bez něj nepůjde — ostatně po Příbrami o něm hovořil přesně v tom duchu.
„On mi v Teplicích vysvětlil svůj taktický záměr. Ale ten se minul účinkem a poté jsem se zase vrátil do základu a vydržel v něm až do konce ligy,“ přiblížil autor šesti pardubických branek, který je však platný především sklepáváním míčů zády k bráně, protože je nesmírně složité jej odstavit. „Já nehodlám dávat kůži lacino. Snad bych měl v Pardubicích podepsat novou smlouvu, takže to bude platit i v nové sezoně. Nemíním to jen tak někomu nechat,“ avizoval forvard, k němuž celý tým vzhlíží.