Ve své oblíbené restauraci v Hluboké nad Vltavou nedaleko sídla jeho webhostingové firmy Wedos si objedná čočku z denního menu. „Vy si ji nedáte?“ ptá se, protože volím jinou možnost. „Jak se říká, když chcete mít peníze, musíte jíst čočku,“ usměje se Josef Grill a začne vyprávět. Řeší rozvoj firmy, dění ve světě i České republice.
Je znát, že má přehled. A platí to i pro sport. Před rokem a půl se výrazně angažoval ve fotbalových volbách, v Budějovicích podporoval tamní fotbal i hokej. Pak se ale stáhl a nebylo o něm slyšet. Připomněl se, když budějovičtí hokejisté ukázali nové dresy, kde nad číslem na zádech dominuje logo firmy hlubockého podnikatele.
Proč jste se vrátil k podpoře sportu?
Ve spojení s vedením klubu jsme byli pořád, jen jsme na Motoru neměli reklamu. Tak dlouho o nás usilovali, až mě přemluvili.
Co nakonec rozhodlo?
Reklama v budějovickém hokeji je pro nás zajímavá a přínosná. Z mého pohledu se klub k partnerům chová slušně, až vzorově. Nikdy jsem si nemohl ze strany klubu na nic stěžovat. I proto jsme se teď rozhodli vrátit. Věřme jen, že nezavřou stadiony kvůli covidu.
Fotbal má poslední šanci, říká nyní už bývalý sponzor dvou klubů |
Reklama na dresech je celkem výrazná. Za kolik to bylo?
Byla to celkem malá částka, konkrétní být nechci. Jako firma nenakupujeme draze. Vím, jak se těžce peníze vydělávají, protože je od zákazníků sbíráme po desetikorunách. Vážím si každé koruny. Jednali jsme s vedením tak, že reklama v Motoru má pro nás určitou hodnotu. Představy klubu byly výrazně vyšší, ale já jsem řekl, že víc nedáme. A domluvili jsme se na tom, co jsme chtěli.
Za co byste byl ochotný zaplatit víc?
Řešili jsme, že bychom byli v názvu klubu. O to jsme měli velký zájem, za to jsme byli ochotní si výrazně připlatit, klidně tří- až pětinásobek. To by naši reklamu velmi povýšilo. Nakonec jsme se ale nedomluvili.
Dřív jste působil i ve fotbale. Jaký je rozdíl z vašeho pohledu mezi reklamou ve fotbale a v hokeji?
Hokej je v Budějovicích vnímaný velmi dobře, ale je to spíš zároveň regionální. Celorepublikově je fotbal víc sledovaný, víc vidět. S reklamou vpředu na dresu ve fotbale jsme měli větší reklamu než na zádech v hokeji. To se nedá srovnávat, je to obrovský rozdíl. I ta suma za reklamu tomu odpovídá.
Z fotbalu jste odešel před více než rokem a půl po krajských volbách. Ztratil jste do něj chuť?
Ztratil jsem iluze. Některé věci se ve fotbale změnily, ale zůstává tam hodně věcí k nápravě. Řekl jsem, že dokud to takhle bude, tak fotbal podporovat nebudu a nechci s ním být ani spojovaný. I když je pravda, že pro naši firmu jsme neměli lepší reklamu, než co byla na fotbale. Cena poměr – výkon za to stála.
Myslíte, že na Wedos by vrhala reklama ve fotbale nyní až špatné světlo?
To nevím. Fotbal udělal některé správné kroky, ale žádné další nepřichází. Z firmy jsem zvyklý, že se věci řeší svižněji a pružněji. A ve fotbale jako celku to nedělají zdaleka tak, jak bych si představoval.
A jak byste si to představoval?
Byl bych mnohem tvrdší. Něco se ke mně donese, něco si přečtu, informace mám. Ve fotbale zůstává plno lidí, kteří kazí jeho pověst. Platí to ve svazech i v klubech. Představuji si to jednodušeji, než to je ve skutečnosti. Ale byl bych ráznější.
Dříve jste měl nabídky na zisk několika klubů. Objevilo se od té doby něco?
Z fotbalu jsem tak rád utekl, že se jdu podívat maximálně na Olešník. Měl jsem poptávky na sponzoring, ale odkup nějakého klubu už se pak neřešil. A jsem vcelku rád, že to tak je. Nechci se fotbalu účastnit.
Co vy a budějovický fotbal?
Stadionu se vyhýbám obloukem a na fotbale jsem tam už dlouho nebyl. Aktuálně je pro mě podpora Dynama nemyslitelná, tam jsem zavřel dveře. Myslím, že to vědí i v klubu. Náš poslední vzájemný rozhovor byl všeříkající. Nevím, co by to muselo změnit.
Co vás láká ve spojení se sportem?
Chtěli jsme podporovat sportování dětí. Řešili jsme, že by se všechny mládežnické soutěže jmenovaly například Wedos okresní přebor či Wedos I. A třída. Nakonec jsme to dotáhli jen v Prachaticích. Bral jsem to tak, že když jsem se snažil přispět před volbami ke změnám ve fungování fotbalu, tak jsem chtěl pomoci v místech, kde jsme měli podobné myšlenky. Jinak jsme jednali se dvěma týmy ze spodní části anglické fotbalové ligy o tom, že bychom byli na dresu.
Manchester City ani Chelsea to tedy nejsou, že?
Nene, tam stojí reklama vepředu na dresu sto milionů liber. Řešili jsme to s kluby ze spodní části tabulky, kde to je za milion liber. Tam by to mělo efekt. I když jsou dole, tak pořád hrají dvakrát ročně s těmi nejlepšími v soutěži. A anglická liga je obrovsky sledovaná všude. Naše firma nyní připravuje služby po celém světě, Česká republika je nám malá. Chceme být vidět i jinde.
Pokračujete jako váš bratr, který s firmou Tomket podporoval fotbalové kluby Newcastle, Fiorentinu či Glasgow Rangers?
Jo, dá se to tak říct. Reklama ve fotbale je opravdu užitečná. Jsme internetová firma, ale paradoxně tvrdím, že internetová reklama je nejhorší. Je předražená, nefunkční, 60 procent z toho odklikají roboti, platíte za ně. Ze zbývajících 40 procent se 39 procent lidí překlikne na telefonu. Jen poslední jedno procento jsou reální lidé, kteří se o to zajímají. To bych opravdu radši dal peníze do fotbalu dopředu na dres. Je to drahé, ale funguje to.
Může se vám vrátit tak drahá reklama?
Když bych měl mít reklamu na rukávu za cenu X, nebo vepředu na dresu za pětinásobek ceny X, tak beru tu dražší. Je to vidět na každé fotce, pořád v televizi. Na rukávu nebo jinde na dresu je to z půlky charita. Reklama někde na stadionu nebo kolem něj je ze sta procent charita. Jen ten jeden velký vepředu je vidět a bere vše.
Soustředíte se ve firmě celkově už více na zahraničí?
My jsme dva tři roky připravovali službu, se kterou chceme proniknout do světa. Šlo hlavně o ochranu proti útokům, celkově větší bezpečnost a zrychlení. Chtěli jsme to postupně spustit letos, ale kvůli válce jsme to urychlili. Máme teď servery po celé Evropě, nově i v Asii – Singapuru, Tokiu, Hongkongu. Přidáváme i Severní a Jižní Ameriku, Austrálii, Jihoafrickou republiku. Servery máme po celém světě. Teď je to 45 zemí, do konce roku pokryjeme celý svět. A budeme zajímaví se svými službami vlastně všude.
A sport může být nástroj, díky kterému se zviditelníte.
Ano. Třeba anglickou ligu sledují lidé po celém světě. Kluby jezdí na turné a bylo by moc zajímavé, kdybychom tam byli vidět s nimi. Neznamená to, že si lidé naše služby hned budou kupovat. Ale uvidí značku jednou, podruhé, potřetí a budou to vnímat. Levnější reklamu k oslovení tolika lidí bychom stejně nesehnali.
Neláká vás tedy i třeba fotbalové mistrovství světa v Kataru?
Teď o tom nepřemýšlím. Chodí mi nabídky na ledacos. Ale když mě osloví třeba ženský basketbalový tým z druhého konce republiky s tím, že chtějí půl milionu, tak ty peníze mohu zabalit a poslat nemocným dětem, a udělám lépe. Tohle mi vůbec nic nepřinese. Nemáme k tomu žádný vztah, je to zbytečné.
Před rokem a půl jste byl hodně zapojený do krajských fotbalových voleb. Ani tam nezůstáváte aktivní či v kontaktu?
V minimálním kontaktu s těmi lidmi jsem a někteří by chtěli, abych byl v kontaktu víc. Ale já se snažil utéct a omezit to. Občas se s někým potkávám, ale cíleně to není. Rád bych podpořil krajský fotbalový svaz, ale zůstávají tam lidé, kvůli kterým to neudělám. A to pak blokuje další spolupráci. Nicméně v kraji se věci hýbou lépe než v celém FAČR.
