Nový trenér + nový vítr = naděje na poháry a možná i něco víc. Realita ovšem bolí. Oslavy stoletého Baníku zatím skřípou až běda.
Ze šesti bodů je jediný, v sobotu šťastně vydolovaný na Bohemians za remízu 3:3. K tomu šest inkasovaných gólů a nervózní trenér, který za protesty viděl žlutou kartu.
Asi by to nebyl Pavel Vrba, aby nevyčinil novinářům. Ať šéfoval Plzni, reprezentaci, nebo Spartě, pokaždé časem dospěl k přesvědčení, že mu média škodí. Někdy měl na uštěpačné poznámky právo, jindy hledal nepřítele tam, kde žádný nebyl.
A po sobotě?
„Minule (po trapné porážce 0:3 s Olomoucí) jsem se otevřel a vykládal, co jsem cítil. Když jsem potom četl, co se o tom psalo, byl jsem strašně zklamaný. Otevřený ani být nechci, potom toho někteří novináři zneužívají a je to pro mě strašně smutný. Čím víc se otevřu, tím víc je to proti mně. Smutnej samozřejmě jsem, že jsme nevyhráli, moje nervy to přežily. Ale otevírat se vám nebudu, potom mi někteří nakládají takovým způsobem, že to není vůbec fér. To klidně takhle napište, jo?“
Tak jsme to tedy napsali, ale jak zvednout Baník, na tom musí zapracovat především jeho kouč.
Už nejbližší duely mají zásadní význam. Oba hraje Baník doma se slabší konkurencí (Zlín a Teplice). Jakákoli ztráta by znamenala, že rovnice z úvodu neplatí a ostravský sportovní klenot zůstane ve stínu.
Vrba: Na střídání bylo o půli víc hráčů. Bod je zisk, moje nervy přežily |
Leccos naznačilo Vrbovo hodnocení prvního utkání: „Tudy cesta nevede. Takhle bychom hráli střed tabulky. A to kdoví jestli.“
Jenže sobotní výkon byl v úvodní fázi zase tristní. Rychlí a nápadití Bohemians po půlhodině vedli 3:1 a brankářský veterán Laštůvka ještě dvě veliké šance zastavil. Vrbovo kouzlo se ukázalo poté. Musel rázně sáhnout do sestavy, což se mu podařilo. Trefil poločasové změny i obsazení. Vysunul stopera Pokorného do středu zálohy a tým chytil drajv. Vyrovnání na 3:3 zařídil náhradník Tijani, čili další bezva trenérský tah.
Bez ohledu na výsledky je třeba říct, že doma - kousek od rodného Přerova - Vrba pookřál. Obzvlášť v porovnání s jarním koncem ve Spartě, kdy na lavičce působil až odevzdaně. Otázkou je, jestli jen neviděl cestu ven, nebo začal pochybovat i sám o sobě. V očích fanoušků jeho renomé utrpělo každopádně.
Zpětně je zřejmé, že Sparta prostě Vrbovi nesedla, tak jako mnohým před ním. Zvlášť pro něj muselo být extra namáhavé zvyknout si na prostředí, kde je denně pod mikroskopem a za sebemenší chybu to schytává z několika stran.
 |
Na Letné jeho styl zkrátka nezapůsobil. V klubu se po něm chtělo, aby věnoval pozornost moderním metodám v čele s datovými analýzami, aby s lékaři konzultoval, v jaké zátěži má který hráč trénovat. Ani v kabině nefungoval jeho specifický smysl pro humor a suché hlášky, kterými si dokázal získat hráče ve zlatých časech v Plzni.
Předpokládalo se, že v Baníku jeho metody zase najdou odezvu. V prostředí, které dobře zná, kterému rozumí a které zároveň chápe jeho, si Vrba měl vylepšit pověst. Kde také jinde? Jenže start ošklivě zahaproval. Po bílé košili se převlékl do šedivé a má aspoň bod.
Na trenérovu obranu se sluší zmínit, že Baník nemá bůhvíjak nabitou soupisku a nejlepší střelec Almási navíc marodí. Teď ovšem zabrat musí. Když to doma zvládne dvakrát za sebou, bude mít Vrba klid. A když ne...
