Ta vzpomínka v minulých dnech ožila, když Jan Kuchta, donedávna tahoun Slavie, po předčasném návratu z ruské mise zamířil taky na Letnou.
„Protože mi představila vizi, která se mi líbí,“ pronesl reprezentační útočník už v rudém dresu.
Oba příběhy se podobají, jakkoli jsou jejich okolnosti i pozadí různorodé.
Brabec, který dostal ve Slavii pásku, pomohl k titulu i do Ligy mistrů a na billboardech po celém městě u jeho podobizny zářil vzkaz „Poslouchej kapitána, kup si permanentku!“, v Edenu ze dne na den skončil z rozhodnutí trenéra Karla Jarolíma. Přestal se hodit do koncepce.
Brabec o Jarolímovi: Že dělal vše pro Slavii? To už fanoušci poznali |
To Kuchtu, který tým táhl vstřelenými góly v lize i v evropských pohárech, Slavia náležitě zpeněžila; do Lokomotivu Moskva ho v lednu prodala za 130 milionů korun, byť na vyplacení celé částky pořád čeká. Během jara se navíc v zákulisí několikrát přetřásala myšlenka, že by se na základě výjimky FIFA, která hráčům v ruských klubech umožnila přerušit smlouvy, mohl blonďatý útočník do Edenu třeba jen dočasně vrátit.
Místo toho teď reprezentačního střelce vítá Sparta, která Slavii vrací údery z posledních let.
Ano, i na Letnou míří borci se slávistickou minulostí: čerstvě například defenzivní univerzál Zelený, dva roky před ním Čelůstka či v poslední desetiletce třeba Dočkal s Váchou. Ale přivést hráče s bezprostřední zkušeností od rivala zvládala v minulých letech mistrovsky především Slavia.
V létě 2019 zosnovala příchod rumunského špílmachra Stancia, kterého Sparta půl roku předtím pouštěla do Saúdské Arábie. V Edenu získal dva tituly. Za Spartu hráli před příchody do Slavie také Kúdela, Hovorka, Schranz či Talovjerov. A na opačném břehu byl i kouč Trpišovský, který na Strahově působil v mládeži.
Přeběhlíci mezi Spartou a Slavií: trenéři, kapitáni i hokejový obojživelník |
Mimořádně třaskavý byl pak loňský případ srbského záložníka Plavšiče, kterému ještě dobíhala smlouva ve Spartě, a on už se mezitím dohodl na působení ve Slavii. Přímo z Letné přišel třeba i Hušbauer, opačným směrem zase vykročil Labant - a oba byli na nových adresách úspěšní.
Kuchta, který prostředí ve Spartě zná z dorostu, si nyní přeje totéž. Jeho návrat do Česka je fotbalovou událostí léta.
Před Kuchtou. Příběhy exslávistů ve SpartěZe Slavie do Sparty? Jako první to udělal Karel Nedvěd v dávném roce 1897. A nedlouho po něm také rychlonožka Jan Košek, který červenobílou za rudou vyměnil v roce 1904. Rodinné finanční trable vyřešil lukrativnějším přestupem k rivalovi, který měl zájem a dokázal nabídnout víc peněz. Jenže za rok byl Košek zpátky ve Slavii. Dovedete si něco podobného představit v dnešních kulisách? Do Sparty jako bývalý hráč Slavie zamířil také Karel Poborský, který se do Česka vrátil v roce 2002 po šesti letech v Manchesteru United, Benfice Lisabon a Laziu Řím. Červenobílou minulost měli před příchodem na Letnou také Bořek Dočkal, před letošním koncem kariéry sparťanský kapitán, Lukáš Vácha, jenž dodnes vypomáhá v letenském béčku, či Pavel Horváth s Peterem Grajciarem. Ti všichni to však vzali oklikou. Na rozdíl od Vladimíra Labanta, který po skončení smlouvy v Edenu zmizel do Sparty a získal s ní čtyři tituly a hrál i Ligu mistrů. A pak ještě jeden unikátní případ: Patrik Berger jako kluk začal ve Spartě, ale coby dorostenec pláchl za trenérem Ježkem do Slavie, odkud se odrazil ke slavným angažmá v Dortmundu a v Liverpoolu. Při návratu do Česka pak zase oblékl dres Sparty a v době, kdy ji vedl jako kapitán, dokonce nastoupil v sešívaném dresu při exhibiční rozlučce kamaráda Vladimíra Šmicera. „Nejsem klubista. Mám to půl na půl,“ opakoval. |
