Finále krajského poháru na Střeleckém ostrově, to je zajímavý nápad. Čí byl?
Můj. Na losovacím aktivu v létě se do poháru přihlásilo jen pět klubů. Bylo mi to líto a přemýšlel jsem, jak ho pro kluby zatraktivnit. Ptal jsem se na to i jich samotných. V jiných krajích ho hraje 30 i 40 týmů. Zároveň nechceme účast nikomu přikazovat. Přitom si myslím, že pohár je zajímavý. Potkávají se celky z jiných soutěží i částí kraje, nechybí emoce. Proto jsme chtěli, aby se finále hrálo na nejhezčím stadionu v kraji.
Nový šéf jihočeského fotbalu Pintér.: Obrodu myslíme vážně |
Na ligovém stadionu si hned tak někdo nezahraje.
Právě. Hledali jsme také ideální termín. Zároveň jsme před podpisem smlouvy s pivovarem Samson, který bude partnerem poháru. Přesný název se ještě upřesní. Od příští sezony chceme, aby každý postupující ve všech kolech dostal sud piva, multipack obdrží hráč zápasu. Naším přáním je, aby se finále na Střeleckém ostrově hrálo pravidelně. Podobně přemýšlíme u poháru žáků a dorostu, kde se hraje jen dvoukolové finále. Plánujeme, že vítěznému týmu koupíme lístky na reprezentaci v Lize národů, aby si udělali výlet do Prahy. Pohár je o zážitcích.
Letos se navíc ve finále potkávají dva týmy z Českobudějovicka. Věříte, že by mohlo dorazit i několik stovek diváků?
To nechci odhadovat. Původně jsme plánovali celé sportovní odpoledne, ale nechtěli jsme na úvod přestřelit. Od začátku jsme ale hledali charitativní projekt, který bychom podpořili. Dobrovolné vstupné věnujeme předčasně narozeným dvojčátkům Šimonkovi a Matýskovi Dvořákovým z Litvínovic. Navíc každý klub přidá 10 tisíc korun.
Vítěz krajského poháru navíc postupuje do ligového poháru a s trochou nadsázky bojuje o evropské poháry, ne?
Ano. Vítěze čeká předkolo ligového poháru, pokud se do něj přihlásí. Do Plané nebo Jankova by tak mohl dorazit tým zřejmě z divize.
V dlouhodobých soutěžích zbývá odehrát pět kol. Sezona se vyvíjí, jak jste si přáli?
Celkově ano. Sokol Sezimovo Ústí odstoupil z krajského přeboru, kde už ale v létě řešili, jestli se vůbec přihlašovat. Ještě v lednu před definitivním rozhodnutím jsme hledali cestu, jak jim pomoct hráči z regionu. Nepovedlo se, je to první sestupující. Jinak počítáme jen pár kontumací. Myslím si, že teprve teď se ukazuje dopad covidu. Některé kluby mají na soupisce třeba jen třináct hráčů. Sezonu dokončíme, ale uvidíme, jak to bude v té další. Hráči ubývají. Lidé zjistili, že se dají dělat jiné věci. To je fakt.
Nebojíte se výhledu do dalších let?
Trošku ano, ale nemusí to být tak hrozné. Z pozice svazu s tím těžko něco uděláme. Je to o práci v klubech, kde musí být aktivita, nadšení, vášeň. Řada lidí ráda používá hlášky ze seriálu Okresní přebor, ale tam právě to nadšení je. Důležité je, že kvalita v soutěžích zůstává. Vypadá to, že z divize nikdo z Jihočechů nespadne, což je dobře. Už máme prvního postupujícího, Třebětice ve skupině D v I. B třídě už nikdo nedostihne.
Chvála míří na zlepšené výkony a komunikaci rozhodčích. Vnímáte to stejně?
Ano a jsem za to moc rád. Všude se na to ptám. Rozhodčím opakujeme, ať berou hráče jako partnery, nejsou arogantní a svá rozhodnutí jim vysvětlují. Pak to většina pochopí. Zároveň jsou zpravidla jediní, kteří jsou za zápas placení, a tak tam musí práci odvést. Takový je směr i od Radka Příhody, šéfa ligové komise sudích. Platí zároveň, že jakou soutěž hráči hrají, takový je píská rozhodčí.
Stálým tématem je i mládež. Jak se daří děti lákat a udržet je u fotbalu?
Děláme trenérské kurzy, kde učíme tatínky, jak by měli správně vést tréninky dětí. Sám jsem si tím prošel a v mnohých věcech úplně otočil. Radíme, v jakém věku mají děti umět jaké dovednosti. Zájem o to odpovídá síle jednotlivých okresů, jako i v jiných ukazatelích. Uvažujeme i o kurzech pro holky.
Kam se vám povedlo posunout jihočeský fotbal za rok ve funkci?
Zlepšila se atmosféra mezi rozhodčími. Snažíme se zefektivnit práci delegátů a posílat je buď na vyhrocené zápasy, nebo aby mentorovali mladší sudí. Jsem rád, že jsme neřešili prakticky žádné excesy. Snažíme se fungovat co nejvíc transparentně. Mám radost, že se podařilo dostat mezi kluby více licencí okresních středisek mládeže. Doteď mělo jen Dynamo klubovou akademii, Táborsko SCM a krajské SPSM držel Písek a Jindřichův Hradec. Pro tuhle sezonu nově získaly licenci Český Krumlov, Meteor Tábor, Junior Strakonice a Třeboň. A díky tomu mají tyto kluby další finanční zdroje na kvalitní trenéry. Motivujeme i další.
Další vaší prioritou bylo, že chcete dostat více peněz do nižších soutěží. Povedlo se to?
V obnovené regionální komisi ve FAČR působím v pracovní skupině na rozdělování peněz. Bohužel dělíme pro kraje a okresy stále stejný balík peněz. Tlačíme na to, aby byl větší, ale zatím se nám to nedaří. FAČR bude mít rozpočet na činnost pro rok 2022 zřejmě o sedm procent nižší, takže se naopak škrtá. Neplatí to ale pro kraje a okresy, takže nám to prezentovali tak, že když jsme dostali z nižšího objemu stejně, tak máme vlastně přidáno. Navíc na peníze od asociace čekáme, ještě nedorazily. Zároveň se řeší možnost zvýšení příspěvků pro členy z 200 korun na 300. V případě navýšení je třeba dopředu říct, na co peníze půjdou. Aby mířily na mládež, rozhodčí, na svazy nebo pro kluby. V dnešní době, kdy se vše zdražuje, si myslím, že je to rozumné a přijatelné řešení. FAČR má 336 tisíc členů, což by znamenalo dost peněz navíc.
Jaký pro vás byl první rok v pozici předsedy svazu?
Turbulentní a zajímavý. Poznával jsem lidi i prostředí, obměnili jsme na svazu téměř všechno. Teď už mám víc času na práci samotnou. Snažím se inspirovat od předsedů jiných krajů.
