Jeho krátká mise, po třech letech u sparťanského áčka druhá, byla neúspěšná.
Finále poháru byla pro Spartu zásadní. Měla by trofej a výhodnější nasazení do letní kvalifikace evropských pohárů. Nemá nic.
Co bude s Horňákem? Vrátí se k druholigové rezervě, nebo zůstane u áčka?
„O své budoucnosti nemám v tuto chvíli žádné zprávy,“ řekl.
Když Sparta hrála na Slovácku na podzim, ovlivnil utkání rovněž první rychlý gól. Je to pro tým velký problém, že nedokáže začátek zachytit?
Dostali jsme góly po chybách. Ta může přijít ve dvacáté sekundě nebo v poslední minutě. Když se nebudeme včas vracet a nezachytíme pohyb, nebudeme vyhrávat. Když budeme dělat individuální chyby, nebudeme vyhrávat trofeje.
Sám jste finále nazval zápasem roku, ale od vašeho týmu tomu nasazení neodpovídalo. Čím si to vysvětlujete?
To určil právě ten první gól. Soupeř se dostal nahoru, byl v lepší výchozí pozici, nastartovali se fanoušci a ta psychická výhoda vás žene dopředu. Sebevědomí, agresivita, to všechno k tomu patří. Nedostat první gól, bylo by to jiné utkání.
 |
Postavil jsme hodně mladý tým s věkovým průměrem 22,7 roků. Nedolehlo finále na mladé hráče?
Když se na to podívám zpětně, tak ano. Ale ne od začátku, ten byl vyrovnaný. Po prvním gólu se pak určuje síla týmu, psychická odolnost. Musíte mít hráče, kteří to zvednou, to jsme nedokázali.
Kapitána Dočkala v jeho posledním zápase kariéry jste dal do hry až v 68. minutě, Pavelku nenasadil vůbec. Proč?
Chtěli jsme navázat na poslední utkání na Slavii, kde se nám to povedlo herně i výsledkově. Chtěli jsme mít na hřišti rychlé dravé kluky, abychom hru zrychlili. Ale to se nám paradoxně nepovedlo, ani produktivita tam nebyla.
