Však i vy - pokud máte k fotbalu aspoň trochu blízko - jste podivuhodný příběh o komorských fotbalistech jistě zaregistrovali.
Kterak se coby zástupci druhé nejmenší země v historii probili až na závěrečný turnaj o krále Afriky.
Kterak slavně skolili favorizovanou Ghanu nabitou hvězdami z nejlepších evropských soutěží. Či jak je poněkud smolně před pondělním osmifinálovým duelem proti domácímu Kamerunu zasáhla covidová vlna, která vyřadila hlavního trenéra i několik hráčů včetně dvou gólmanů.
Ten třetí se navíc jako na potvoru zranil, a tak hodiny před největším utkáním svých fotbalových dějin Komory řešily, kdo navlékne brankářské rukavice.
Pohádka zastíněna tragédií
Nechme proteď stranou, co se bezprostředně před utkáním dělo v ulicích kolem nabitého stadionu v Yaoundé. V tlačenici kamerunských fanoušků zahynulo nejméně osm lidí a desítky jich byly zraněny.
V tlačenici před duelem Kamerunu a Komor zahynulo osm lidí, 38 bylo zraněno |
Tenhle příběh má být o fotbalových hrdinech z Komor, kteří se fascinujícím způsobem prali s osudem. A to zdaleka nejen kvůli několika absencím před osmifinálovým zápasem.
Vždyť ještě před pár lety se na území, jehož název ve volném překladu z arabštiny znamená „měsíční ostrovy“ a které do poloviny sedmdesátých let patřilo do správy Francie, fotbal oficiálně ani nehrál.
Až v roce 2005 FIFA přijala Komory mezi své členy, infrastruktura takřka neexistovala a sen o účasti reprezentace na africkém šampionátu byl jen bláznivou utopií.
A vy byste si snad po prvním pokusu z před dvanácti let, který skončil v předkole neslavným celkovým výpraskem 2:10 s nedalekým Madagaskarem troufali na víc?
I server BBC připomíná, že Komory jsou spíš než díky sportu proslulé až neuvěřitelnou kadencí státních převratů; pučů či pokusů o ně proběhlo v nedlouhé historii souostroví už přes dvacet. Ze všeho nejdůležitější je pak pro místní produkce vanilky, hřebíčku či rostlinných přísad do luxusních parfémů.
„Vždyť já ani nevěděl, že Komory mají nějaký fotbalový národní tým,“ přiznal se Rafidine Abdullah, který působí v nižších soutěžích ve Švýcarsku.
Podobně jako řada jeho současných reprezentačních spoluhráčů se rodičům pocházejícím z Komorských ostrovů narodil ve Francii. Ostatně v celé zemi - a především pak v Marseillle - žije 300 tisíc Komořanů, což je skoro třetina z počtu obyvatel samotných ostrovů.
Také trenér Amir Abdou se v přístavním městě na jihu Evropy narodil a odvážný fotbalový projekt v Komorách dostal na povel v lednu 2014.
„Ale že bychom se dostali takhle vysoko, tehdy nikoho z nás nenapadlo. Fotbalu jako takovému jsme museli postavit základy,“ vyznal se před rokem v rozhovoru pro web Africké fotbalové federace. „Začali jsme s velmi mladým týmem. A řada z hráčů je v kádru doteď.“
Komorští fotbalisté slaví kontaktní branku v osmifinále Afrického poháru národů proti Kamerunu. Trefil se Youssouf M’Changama.
Další se přidávali postupně. Do rozjetého vlaku naskakovali v momentě, kdy zpozorovali, že míří správným směrem. Třeba Saïd Bakari, jenž hraje nejvyšší nizozemskou ligu za Waalwijk.
„Viděl jsem mužstvo ze země svých rodičů, které rostlo a sahalo po velkých úspěších. Napadlo mě, že toho musím být součástí.“
Neprohloupil, co myslíte?
Jako triumf na mistrovství světa
Během úspěšné kvalifikační jízdy na letošní africký šampionát Komory senzačně remizovaly třeba i s Egyptem. „A slavili jsme tenkrát, jako bychom vyhráli mistrovství světa,“ vzpomínají hráči.
Nevěděli ještě, co je v Kamerunu čeká.
Coby 132. tým světového žebříčku úvodní dva duely prohráli. Mimořádný skalp obletované Ghany (3:2) jim však díky systému turnaje - je stejný jako na Euru - zajistil na poslední chvíli nečekaný postup mezi nejlepších šestnáct.
Jaká smůla, že pak zaúřadoval nevyzpytatelný virus.
Největší fotbalový mač v historii Komor se mění v paskvil. Kdo bude chytat? |
„Snažíme se s tím vypořádat, jak nejlíp umíme. Ale bez kouče, klíčových hráčů i brankářů jsme v dost složité situaci,“ posteskl si generální manažer Komor El Hadad Himidi.
Do brány proto musel levý bek Chaker Alhadhur, kterému kustodi na brankářský dres nalepili jeho číslo 3 tak trochu fušersky lepící páskou. I tak se ale mezi tyčemi outsidera překonával, jakkoli u obou inkasovaných gólů bylo znát, že se coby brankář nenarodil – třeba když si ruce intuitivně schoval za záda.
Jinými zákroky však držel své Komory, které ještě proti hostitelskému Kamerunu přišly hned v úvodu o vyloučeného kapitána Nadjima Abdoua, dlouho ve hře.
Měl negativní test, ale nastoupit nemohlKomory chtěly do zápasu s Kamerunem na poslední chvíli nasadit gólmana Aliho Ahamadu, který byl pozitivní na covid-19 minulý týden, ale od té doby už mu vyšel výsledek testu negativně. Africká konfederace CAF však žádost, aby mohl nastoupit, zamítla s tím, že každý hráč v karanténě musí počkat pět dnů, než mu bude dovoleno znovu hrát. Proto šel chytat původním povoláním obránce Chaker Alhadhur. |
„Už na tréninku nám dokázal, že tuhle roli zvládne,“ chválil ho brankářský kouč Jean-Daniel Padovani.
Mimochodem, střel na bránu měl zdecimovaný mančaft za devadesát minut dokonce víc než favorizovaný soupeř. Gólová raketa Youssoufa M’Changamy z přímého kopu v závěru zadělala i na drama.
Ovšem s výsledkem 1:2 už Komory neudělaly nic.
I kvůli necitlivému hvizdu etiopského sudího, jenž ukončil duel v momentě, kdy hosté po pravé straně pádili do posledního protiútoku? Těžko říct.
Respekt to fotbalistům původem z Mosambického průlivu rozhodně neubírá. Právě naopak.
