„Tady jsem se cítil nejlépe. Tady jsem měl pohodu, kterou jsem jinde nenašel. Zlín mám rád, přirostl mi k srdci. Koupil jsem si tady byt. Mám tu spoustu známých i mimo fotbal. Kde jinde bych se měl restartovat a dát o sobě vědět? Je mi třicet, na ligu pořád mám,“ vysvětluje Vukadinović, proč se po předčasném konci v Radnički Niš vrátil na zlínskou Letnou.
Ve Zlíně jste zazářil v sezoně 2016/17. Pak už jste ale na ni nenavázal. Tušíte proč?
Byl jsem mladší, blbější. Hrál jsem si na něco, co nejsem. Myslel jsem si, že to půjde samo, že si nemusím přidávat. Bohužel se mi to hodně vymstilo a vrátilo. Nebylo to vždycky se mnou snadné. Vědí to i ve Zlíně. Ale změnil jsem se a uvědomil si spoustu věcí. Mentálně jsem silnější. Vím přesně, co mám dělat. Jestli chci hrát, musím makat, jezdit.
Příprava ligových týmůzima 2022 |
Impulz k návratu vzešel od vás, že?
Když jsem rozvázal smlouvu v Niši, měl jsem to v hlavě. Zlín dobře znám. Zeptal jsem se Zdeňka Grygery (generální ředitel klubu), jestli bych mohl trénovat s béčkem s tím, že bych se chtěl posunout do áčka. V juniorce jsem se cítil dobře. Jsou tam hodně šikovní kluci. Trenéři odvádí skvělou práci. Po modelovém zápase proti dorostu mi Zdena řekl, že to nevypadá zle, že jsem na tom pohybově pořád dobře. Pak mi zavolal, že mám jet s áčkem na soustředění do Luhačovic.
Po špatných zkušenostech už nemáte agenta?
Pár agentů se mi ozvalo, ale momentálně mě nikdo nezastupuje. Je pravda, že jsem se párkrát spálil, ale v Česku jsem známé jméno.
Co spoluhráči, překvapilo je, když jste se hlásil v kabině?
Kluci jsou v pohodě. Pár bývalých spoluhráčů zůstalo – Pozny, Dosty, Robo, Raky, Fanty (Poznar, Dostál, Matejov, Rakovan, Fantiš), ostatní znám z ligy. Zapadl jsem dobře. Nejsem problémový kluk. Když jsem se zapojil do tréninků béčka, moc jsem na sebe neupozorňoval, ani jsem se klukům neozval. Když jsme se pak potkali, někteří byli zaskočení.
Přestupy ve fotbalové lizezima 2022 |
Tým mezitím převzal jako hlavní kouč Jan Jelínek. Pamatujete si ho?
Jeldu znám jako trenéra béčka. Neskutečně se vypracoval. Jeho styl hry je náročný, od hráčů chce, aby hodně běhali. Od kluků vím, že v přípravě hodně makali.
Tempo jste chytil?
Celou dobu jsem se chystal. Měl jsem svoje tréninky. Přidával jsem si. Nevěděl jsem, jak to se mnou bude. Chtěl jsem být připravený, kdyby něco přišlo. Kondičně jsem na tom dobře a budu ještě lépe.
Co vám řekl o vašich šancích trenér?
Zatím mi bylo řečeno, že se mám zapojit do přípravy. Trenéři se mě snaží zabudovat. Díval jsem se na videa. Vysvětlují mi, jaké prvky hry si žádají. Pomalu se dostáváme k taktickým věcem. Budu se snažit nechat to nejlepší a pak se uvidí. Cítím se dobře.
Zlínský fotbalista Vukadin Vukadinovič (ve žlutém) v utkání se Šeriffem Tiraspol.
V Niši jste vydržel jen podzim. Proč?
Podepsal jsem smlouvu na delší dobu. Nepřemýšlel jsem, že bych se měl vrátit tak brzo. Bylo v tom více věcí. Červená hvězda Bělehrad vybojovala čtvrté místo pro srbské kluby v evropských pohárech. Radnički měl být velký projekt, chtěli do Evropy. Nakoupili v létě spoustu hráčů, ale trvalo, než jsme se sehráli. Celkově to nebylo moc profesionální. Majitel vyměnil během dvou měsíců snad čtyři trenéry. Finance chodí se zpožděním. Nevíte, na čem jste. Neviděl jsem v tom budoucnost. Navíc se mi narodil syn, s přítelkyní zůstali v Česku. Nechtěli mě pustit. Přišel jsem jako velká posila se zkušenostmi. Nakonec jsme se dohodli. Peníze jsem neřešil, vzdal jsem se ročního platu.
V Srbsku už to zkoušet nebudete?
Nevím. Přítelkyně je z Česka, žijeme tady. Strávil jsem tady podstatnou část života, cítím se tady dobře. Neměl bych problém zůstat. I když v Srbsku šel po občanské válce stát nahoru. Začínali od nuly, hodně věcí se zlepšilo. Není tam tak draho. Měl jsem tam rodiče, bráchu. Ale fotbalově jsem tam spokojený nebyl. Zázemí není jako v Česku. A ani se tam tak nepracuje. Majitelé nechtějí moc investovat. Stadiony jsou starší, pořád někam cestujete trénovat.
