Jméno zmizelo, až před třemi lety se objevovalo v tabulkách. TJ Karlovy Vary-Dvory se vrací. Nejprve hrály okresní III. třídu, potom krajskou 1. B třídu a nyní jsou po podzimu druzí v 1. A třídě čtyři body za Trtěnicemi a jeden před Hvězdou Cheb B a dva před Ostrovem B.
„Jde nám hlavně o reprezentaci Karlovarského kraje. Nic podobného zde nebylo. Pokud bychom postoupili, byl by to velký úspěch,“ říká vedoucí týmu Martin Matějček. Nápad obnovení činnosti TJ Dvory přišel vlastně od Martina Matějčka a Jaroslava Šimků. Dalším je Lukáš Havel, syn známého karlovarského funkcionáře Zdeňka Havla, který už bohužel není mezi námi.
„Chtěli jsme obnovit fotbal ve Dvorech, aby se hrála trochu kvalitnější soutěž a přivést staré pardály, co zde dřív hrávali, a udělat dobrou partu,“ vysvětluje Martin Matějček. Nebylo tak ani těžké přivést zkušené hráče s dvorskou minulostí.
„Všichni jsme kamarádi, tak to těžké nebylo. Přitáhli jsme je na vizi, že chceme něco vybudovat a zasloužit se o to, aby byly zase znát TJ Dvory, aby to ožilo.“ Plány do budoucna nejsou tak velké jako u původní TJ Dvory.
„Budeme dělat vše proto, abychom byli dobří, postupovali, ale kam až to bude necháme náhodě. Máme nejvyšší ambice, ale s pokorou a nohama na zemi,“ doplňuje Martin Matějček.
„U nás v týmu si na žádné funkce nepotrpíme, já, Jarda Šimků i Lukáš Havel do toho dáváme stejný díl srdce a to je to podstatné,“ popisuje. „Bude to fungovat jako za stara, jen se nepůjde přes mrtvoly až do ČFL. Prostě pouze aby se ve Dvorech hrál fotbal,“ doplnil jeden z mnoha příznivců Karel Komárek, jenž tenkrát i dnes dělá hlasatele při domácích zápasech.
Nováček krajské I. A třídy TJ Karlovy Vary-Dvory se již před startem podzimní části postaral o velké pozdvižení, když do svých služeb získal fotbalovou legendu Ladislava Vízka, pod jehož taktovkou dokráčely Dvory v podzimní části ke druhému místu.
Ostatně trenérská lavička je od znovuzrození také velkým lákadlem. Vízkovým předchůdcem byl Marian Valach. Ten hrál sedm let ještě federální ligu za Žilinu, Banskou Bystrici a Dunajskou Stredu. Následně čtyři roky malajskou ligu a dva thajskou.
Na sklonku kariéry byl na Maledivách. Dalších čtrnáct let žil v Irsku, a protože manželku má ze Sokolova, přestěhovali se sem. V Irsku trénoval Greystones United AFC, s jedním z největších týmů v zemi ve všech věkových skupinách. Je zde čtyřiapadesát mužstev, Valach byl šéftrenérem mládeže. Po příchodu do kraje působil rok v Lomnici, jaro v Olympii Březová a Dvory.
Ovšem i v hráčském kádru jsou jména důležitá, na jaře bude po dvorském hřišti běhat třeba i Václav Koloušek, bývalý ligový hráč a reprezentant.
„Měli jsme ho vyhlédnutého již v létě, ale byl vázán v klubu v Rakousku,“ objasňuje Martin Matějček. „Když jsme dostali indicie, že tam bude končit, neváhali jsme.“
Koloušek hrál italskou Serii A, se Spartou a s Libercem slavil mistrovský titul, hrával i v dresu Slavie a Českou republiku reprezentoval pod legendárním Karlem Brücknerem. Kádr doplňují i hráči v kraji dobře známí. Během zimy přišel třeba třicetiletý Jan Tolar. Během své kariéry vystřídal třeba Slavii Karlovy Vary, Ostrov nebo Kadaň, naposledy působil v karlovarské Lokomotivě. V rozhovoru pro KV fotbal uvedl, že důležitou roli v přestupu bylo, že se potká s řadou bývalých spoluhráčů.
Zelený dvorský dres oblékne i jednadvacetiletý Ondřej Shorný, dosud působící v karlovarské Slavii, a tak vlastně do jiného prostředí nejde, jen převlékne dres. „Nechci předbíhat, ale určitě budeme bojovat o postup, a uděláme pro to maximum. Věřím, že kluci v tom budou nastavení stejně jako já! Cíl jako takový? Co nejvíce pomoct týmu, abychom mohli jít výš. Ať už brankami či asistencemi, nebo aspoň samotným výkonem,“ vyznal se Shorný.
Potom třeba další slávista Pavel Maňák a ještě je možnost, že se objeví jiná zajímavá jména.
