Konec s fotbalem? Ještě chci úspěch, hlásí brněnský veterán Zavadil

Příprava fotbalistů startuje i s Pavlem Zavadilem. Nezdolný veterán se na podzim dvakrát zranil, myšlenky na postup do první ligy jsou však silnější než nástrahy, které před 43letého záložníka návrat k fotbalu staví.

„Jsem ambiciózní hráč a chci v kariéře dosáhnout třeba i posledního úspěchu, že se povede postoupit do ligy a vrátit se tam, kde chce Zbrojovku vidět celé Brno,“ hlásí (opět) uzdravený Zavadil.

Na kádru je potřeba pracovat, a kde je menší konkurence, tam posílit. Čím dřív to bude, tím lépe.

Pavel Zavadil

Počítáte s tím, že příprava bude bolet?
(úsměv) S tím jsem srozuměný. Mám ale fotbal tak strašně rád, že dokud nějak funguju a jsem nějak platný, nechci se ho vzdát. Všechny zápasy asi určitě neodehraju, pořád jsem však strašně rád, že jsem do Brna loni v létě přišel. Rád bych Zbrojovce pomohl za to, že mi dala šanci vrátit se do známého prostředí. Na začátku tehdy byla na mančaftu znát deka, což chápu, nikdo nechce sestoupit. Jsem rád, že se udělala tlustá čára a mančaft se vzchopil. Každý z nás víme, za jakým cílem v Brně jsme, a za tím jdeme.

Zavadil léčí svalové zranění. Stane se to i mladším, říká o svém comebacku

Odrazila se podzimní jízda na prvním místě tabulky na pohodě v celém klubu?
Myslím, že jo. My jsme se nedívali až tak daleko dopředu, a když přišla nějaká prohra, dokázalo se správně zareagovat. Ukazoval se charakter hráčů. Mančaft ukázal, že síla v něm je, kluci dobře trénovali a do zápasů šli sebevědomí. Ne všechno jsme odehráli tak, jak jsme chtěli, jak jsme si přáli dominovat, ale to je o tom, že druhá liga je náročná a úplně jiná z herního i taktického hlediska než první liga.

Odhadnete, jak na jaře pracovat s desetibodovým náskokem?
Je dobré, že nějakou rezervu máme, ale nesmí to svádět k ukolébání. Musí se dál pracovat jako doposud, aby byl mančaft co nejlíp připravený, být na sebe nároční a pilovat věci, které nám nešly, v nichž se chceme zlepšit a posunout se. Je potřeba do první ligy přijít připravený na to, co nás tam může potkat. Bez náročnosti a obětování pro tým se to zvládnout nedá.

Bude lepší jít znovu zápas od zápasu, nebo už jaro pojmout jako přípravu na postup?
Asi od obojího část. Dávat si teď dlouhodobé cíle asi nemá moc cenu, protože zápasů už nebude tolik. My musíme hlavně chytit začátek, jako se nám to povedlo na startu soutěže v Táborsku, a od začátku šlapat. Zároveň se ale musí pracovat i na tom, co nás může posunout v lize. Díky tomu, že je příprava delší, je na všechno správný čas a prostor.

439 minut

odehrál Pavel Zavadil na podzim za Zbrojovku

Celou přípravu tentokrát strávíte v zimě bez cesty za teplem. Jak to berete?
Každé soustředění v teple na přírodní trávě je dobré, ale neviděl bych nic na tom, že to letos v našem případě nebude. Ve finále to není až tak důležité, protože se stejně vrátíte na umělou trávu do zimy. Na soustředění se pojede, příprava se tím rozbije a to je nejdůležitější. Vidím jako potřebné, že je mančaft pospolu někde jinde než v domácích podmínkách. Tam se dělá ta parta, která je pak v soutěži při táhnutí za jeden provaz strašně důležitá.

Bude současná síla kádru nejen na postup, ale i na klidný vstup do první ligy stačit?
Tuhle otázku je dobré si položit. Myslím si, že jak jsem mluvil o nutnosti pracovat na rezervách, které máme, tak tohle je jedna z nich. Na hráčském kádru je potřeba pracovat, a kde je třeba menší konkurence, tam posílit. Čím dřív to bude, tím to bude lepší, aby hráči mohli být nachystaní, poznali, jak to v Brně funguje, a neskočili do toho rovnýma nohama.

Očekáváte nové tváře hned na začátku přípravy?
Na to nemůžu odpovídat já, mám ve Zbrojovce hráčskou smlouvu, mojí povinností je co nejlépe se připravit. Já pracuji na tom, abych měl čisté svědomí, že jsem pro svoji připravenost udělal všechno.

Veterán Zavadil a jeho brněnský restart: Porážky nenávidím stále stejně

Do přípravy jdete zdravý?
Začnu určitě s mančaftem. Přes pauzu jsem se dal dohromady, od doktora na poslední kontrole jsem dostal dobré zprávy. Doufám, že mně bude držet zdraví a že budu schopen plnohodnotně trénovat. Pro mě je nejdůležitější správný pocit, že jsem ready. Všechno se odvíjí od toho, abych se cítil dobře, měl na hřišti dobrý pohyb a mohl odvádět to, co Zbrojovce pomůže.

Měl jste z tohoto pohledu náročnou zimní pauzu?
Sám jsem začal dělat kondici i sílu, od všeho něco. Pak přišel plán od kondičního trenéra, podle kterého jsem postupoval. Zpětně mě mrzí, že jsem na podzim návrat po svalovém zranění uspěchal. Tak jsem to měl vždycky, že jsem šel pokaždé i přes bolest, s bolístkami jsem fungoval dál a řešil jsem je, až když to bylo vážnější. Není to dobře, teď už to vím. Je lepší z toho při potížích hned vyskočit, pak nemusí návrat trvat takovou dobu.

Pojmete přípravu opatrněji?
Jsem zastáncem toho, že chci odtrénovat co nejvíc a připravit se pořádně. Bez toho to nejde. Jak jsem o tom ale přes zimu přemýšlel, asi budu muset některé věci uzpůsobit. Možná nebudu dělat v posilovně ty samé věci jako dřív, nebo omezím nové tréninkové prvky, na které moje tělo nebylo zvyklé. To ale chci především probrat s kondičákem a trenéry, abychom našli shodu. Musím být připravený hlavně na zápasy, abych byl schopen týmu pomoct.

Půjdete hned od začátku do přípravných zápasů?
To uvidíme. Jestli mi bude držet zdraví, tak asi určitě. Záleží však na trenérech, jak budou chtít rozvrhnout síly. Když budu zdravý a připravený, začlením se.

O konci kariéry jste v pauze neuvažoval?
Zatím ne.

5 zápasů

s ním na hřišti Brno vyhrálo, dvakrát odešlo poraženo

Motivuje vás i to, že jste zatím všechny potíže překonal, i když to asi jde rok od roku víc ztuha?
(usměje se) Ztuha to samozřejmě jde, člověk není robot. Mně na tom opravdu vadí a nejvíc štve to, že jsem si svalové zranění obnovil a malinko se to vrací. Je těžší se pak do toho dostávat a podstupovat dřinu, která musí být u zraněných hráčů větší. Ti musí trénovat víc než zdraví, kteří jdou zápas od zápasu. Člověka to ubíjí, pořád mám však nějakou vůli, motivaci něco dokázat a být úspěšný. Předpokládám, že jsem natolik soudný, že až to opravdu nepůjde, poznám to.

Slyšíte už kolem sebe, že toho ve svém věku máte nechat?
Neslyšel jsem to a ani takové věci neřeším. Loni jsem měl velmi dobrý pocit z toho, jak jsem ve Zbrojovce začal, první kola jsem odehrál na nějaké úrovni. Že jsem se zranil, mě samozřejmě mrzí, to se může stát každému. Starý jsem, to je pravda, roky neoklamu, ale tyhle řeči mě neberou.

Kdo bude Zbrojovku na jaře nejvíc prohánět? Líšeň oslabila, naopak o baráži sní Opava...
I když se dívám především na nás, tak tyhle dva mančafty ve hře vnímám, to je pravda. Do boje ještě promluví Dukla, která je jediným z mála klubů, které splňují všechny podmínky. Dobrý fotbal hraje Vlašim, má mladé a šikovné hráče, a dál je tam béčko Sparty. To sice postoupit nemůže, ale v popředí zůstane.