A teď stoper. V Konferenční lize, proti šestému týmu německé ligy, z nouze, zato s kapitánskou páskou na rukávu. Výsledek? Sebejistý výkon, remíza 1:1 s Unionem Berlín a cenný postup. „Neskutečné. Jako by se na stoperu narodil,“ ocenil ho kouč Jindřich Trpišovský.
Můžete to brát jen jako raritu či působivý příběh, na který se v nabitém programu rychle zapomene, protože Slavia už v neděli odpoledne hraje doma s Mladou Boleslaví a Masopust se zřejmě zase přesune na pravý kraj.
Masopust, rozený stoper? Tak psychicky náročný zápas nepamatuju, oddechoval |
Ale taky to může být důkaz, že fotbal si čím dál víc žádá univerzální vojáky. Také díky nim Česko udrželo v pohárech pro jarní část dva kluby, což je bezpochyby velký úspěch, byť si můžete rýpnout, že se jedná o nově vzniklou a nejméně honorovanou Konferenční ligu.
No nic, zpátky k věci. Ty tam jsou časy, kdy trenéři hráčům v žáčcích rozhodili pozice, určili, kdo bude v obraně, záloze či útoku, a dotyční tam pak strávili celou kariéru. Teď jsou nutností odvážná řešení. Kdo se jich nebojí a odhalí v hráčích skrytý talent pro nové role, získává výhodu.
Pamatujete, jak se Pep Guardiola coby trenér Bayernu „bláznivě“ rozhodl, že přetvoří kapitána Lahma, odjakživa krajního obránce, na defenzivního záložníka? Na první pohled risk, ve skutečnosti geniální tah. „Philipp je jeden z nejchytřejších fotbalistů, které jsem kdy trénoval,“ pochvaloval si španělský kouč: „Klidně by mohl hrát na deseti místech v sestavě, a všude by byl vynikající.“
Právě Guardiola pomohl odstartovat trend, kterého se chytli mnozí. Zvlášť Bayern se naučil spoléhat na hráče, kteří bez remcání ustojí i velké změny. Do léta měl v kádru Rakušana Alabu, stopera, křídlo, štít i krajního beka v jednom. Stejné pozice teď zastane další univerzál Kimmich.
Prakticky v každém velkoklubu už najdete fotbalisty, kteří ukázkově lepí díry. Liverpool má Milnera. Real přetáhl Alabu. Manchester City využívá Ukrajince Zinčenka.
České kluby počítají výdělky z pohárů. Sparta má téměř 200 milionů |
Stírají se rozdíly mezi krajními obránci a záložníky, z fotbalu pomalu mizí sólisti, kteří zvládli jedinou roli: hlavně klasičtí tvůrci hry s desítkou na zádech.
Je to oběť moderní době. Nebo její výdobytek? Záleží na úhlu pohledu.
Ideální by pro trenéry jistě bylo odehrát dva roky v nezměněném složení, aby hráči dokonale načetli, co od parťáků čekat, aby si zažili návyky na konkrétním postu, nemuseli nic měnit. Jenže čím dál nabitější kalendář k tomu nedává šanci, zvlášť v případě týmů, které musí ligové zápasy kombinovat s pohárovou Evropou.
Dávid Hancko (Sparta) slaví gól na 1:0 v duelu s Bröndby.
Únava. Zranění. Karetní tresty. Výkyvy formy. Trenéři musí být připravení na to, že do sestavy sahají častěji než dřív. A že jen málokdo si může dovolit mít pro všechny případy na každou pozici tři excelentní hráče, což je luxus, který se českých týmů rozhodně netýká.
Proto se trenéři učí improvizovat. Rozhodně to platí pro Slavii, která už mockrát vytěžila z toho, že se Trpišovský v experimentování s novými posty vyžívá.
Křídlo Provoda přeučil na tvořivého středního záložníka. Pravého beka Holeše na defenzivní štít. Ale také si cíleně vybírá typy hráčů, u kterých se dá předpokládat, že změny zvládnou. Třeba liberijského pracanta Oscara, možná nenápadného, ale ohromně platného. Z Liberce přicházel jako střední záložník, zato ve Slavii už zvládl hrát na obou krajích, v obraně i v záloze.
Šťastný týden Hancka. To jsme chtěli, chystat se na jaro v pohárech je skvělé |
O totéž se snaží i Sparta. Také jí se v Evropě vyplatilo, že má v kádru borce, kteří si prošli několik rolí.
Třeba stopery Krejčího s Panákem: první se přeučuje ze středního záložníka, druhý začínal v lize dokonce v útoku a pak pokračoval jako ofenzivní záložník.
A kde by sparťané byli bez obránce Hancka, který stejně dobře zahraje jako stoper i jako levý bek? Ve čtvrtek proti Bröndby navíc ukázal, že umí i parádně zahrát přímý kop.
Tak si to shrňme: čím širší rejstřík dovedností, tím lépe! To je směr, kterým se fotbal ubírá.
