Teplice v osmifinále domácího poháru na Stínadlech ruply ve středu 0:2, Jarošík ten den měl 44. narozeniny. A proti svému bývalému klubu vypsal do kabiny odměnu.
„Něco jsem nadhodil, ale taky jsem chtěl od hráčů dárek k narozeninám, bohužel na něj nedošlo. Ve finále jsem byl já ten, který jim dal dort, ale myslím, že si ho zasloužili. Třeba mi to vrátí v sobotu proti Liberci,“ přeje si. Narozeninový dort mu přivezla do kabiny rodina, on ho po utkání rozkrájel a dal hráčům.
Pohárový duel ovlivnil Švandův zbytečný faul; Minčev běžel sám na brankáře Grigara a on ho strčil. Penalta a červená karta už v 18. minutě. Karlsson pokutový kop proměnil, ještě v 1. půli zvýšil Dočkal.
 |
„Švanda zaspal při přihrávce, když šel balon za obránce, to jediné mu asi vyčtu. Když ho srazil, to je o zkušenostech. Samozřejmě tam byl ještě gólman, mohl to chytit, kdyby ten hráč cítil soupeře za zády,“ dumal Jarošík. „Ve fotbale se to stává. Hrát 70 minut v deseti se Spartou nás bohužel stálo moře sil, které jsme chtěli jsme pošetřit na Liberec. Ve finále náročný zápas pro nás a nic nám to nedalo...“
A to Teplice je zápas s Libercem jedním z klíčových, neboť i soupeř zatím patří do dolní poloviny tabulky. „Určitě jsme kvůli tomu nedávali pohár druhou kolej, chtěli jsme Spartu potrápit. Druhá věc je, že po vyloučení už tam příliš manévrovacího prostoru nebylo. Moc hráčů nemáme, ale ti, co dostali šanci, ukázali, že s nimi můžu počítat. Proti Spartě to bylo kolikrát o charakteru, z tohoto hlediska to bylo dobré. A druhou půli jsme odehráli s nulou, to je taky fajn,“ snažil se nový kouč najít na pohárové nudě aspoň nějaká pozitiva.
Teplice ovšem ani pod ním zatím výsledkovou mizérii nezastavily. V poháru skláři skončili a v lize prohráli všechny tři zápasy s Jarošíkem na lavičce.
„První dva duely byly na rozjezd hrozně těžké, měli jsme dobré soupeře. Zklamal mě zápas s Hradcem Králové, soupeři jsme dva góly darovali. Měli jsme ukázat, že o to chceme víc bojovat. Na šance jsme vyhráli, výsledek pro nás byl docela krutý,“ ohlížel se za blamáží 0:3 na půdě nováčka.
Teplicím se zvolna uzdravují hráči z marodky, to by mohla být pro tým vzpruha. „Vrátil se Mareček, začínají se zapojovat i další. Uvidíme, kolik hráčů se vrátí během reprezentační pauzy. Čím víc, tím líp, konkurence i zkušenosti nám chybí,“ vidí Jarošík, nástupce odvolaného Radima Kučery.
Teď se on i celé Teplice upínají k sobotní bitvě s jedenáctým Libercem. Pokud skláři ani tentokrát neuspějí, bude jejich už tak kritická situace ještě zoufalejší.
„Snad se hráči po tom dortu naladí na dobrou notu a budeme na sobotu fit, i když moc času není,“ zamýšlí se trenér. Vadí mu, že důležitý ligový zápas Teplice hrají tak brzy po pohárové bitvě se Spartou. „Nechci se vymlouvat, ale kádr máme rozbitý. Ve středu máte náročný pohárový zápas a ligový hned v sobotu brzy po obědě. Člověk pak někdy přemýšlí, jestli nedat pohár na druhou kolej, to ale já nechtěl. Mrzí mě to, ale takové je tady fotbalové prostředí. Je to škoda, protože s tím by šlo něco udělat.“
Udělají aspoň skláři něco s bodovou nouzí?
