„Napíchají vám osm injekcí přímo do zad, dávají vám výživu, léky plus ozon. To je plyn, který by měl plotýnku zpevnit. Jsou to tři zákroky po týdnu, teď ve středu jdu na poslední. Mělo by mi to kariéru prodloužit. Problém už ale bude vždycky,“ povídal.
Kerbr o boji s vyhřezlou plotýnkou: Když jdu do zápasu, na záda nemyslím  |
PRT nepomohl. Kariéru neprodloužil. V jedenatřiceti ji ukončil. Věděli jsme, že vyhřezlá plotýnka není prd. Že zdraví je důležitější. „Tak,“ kývl. „Mám dceru, chci být sportovně aktivní. Řekli mi taky, že můžu udělat blbý pohyb, něco se v zádech stane a nedejbože skončím na vozíčku. To už se vám dostane do hlavy a přemýšlíte, co dál.“
Co dál? Kerbr měl už dávno jasno: „Já už šest let vím, že chci trénovat, dělal jsem si licenci v Liberci, teď jsem se přihlásil na dodělání béčka v Olomouci.“
Na plán B dochází možná příliš brzy. Ale lepší než pozdě. Andrův stadion však neopouští. Do konce sezony se přidá k trenérovi Radoslavu Látalovi a rozšíří jeho realizační tým. „Zdravotní stav mi bohužel nedovolí hrát na nejvyšší úrovni. O mém stavu jsme se bavili s trenérem Látalem. Věděl, že chci po kariéře trénovat a nabídl mi, jestli bych nechtěl přejít z kabiny hráčské do trenérské. Moc mě to potěšilo, hned jsem poděkoval a rozhodl jsem se během pár minut,“ uvedl Kerbr pro klubový web. „Za těch pár dní, co jsem v pozici trenéra u áčka Sigmy, mě to strašně baví. Je fajn, že si tímto způsobem mohu k trénování více přičichnout.“
Však už když působil v Liberci, psal si deníček s tréninkovými metodami kouče Jindřicha Trpišovského, jenž ho nadchl. Ostatně z Uherského Hradiště si vytáhlého útočníka se šikovnou levačkou vytipoval právě nynější trenér Slavie. A taky z něj pak udělal levého obránce. „Nejlepší trenér v republice, dal mi nejvíc,“ vyzná se.
Kerbrův velký den: první hattrick v lize, ale životní zápas to nebyl |
Jsou to už čtyři roky, kdy válel za Slovan a dal hattrick Jablonci. I tehdy kvůli zádům trpěl, ale na hřišti byste to nepoznali. Patřil k nejlepším bekům ligy. Rychlý, vysoký, nebezpečný. I extrémně přísný táta Milan, legenda Sigmy, byl pyšný.
„Hráli jsme s Duklou, dal jsem dva góly, na jeden nahrál, sekla se mi záda dva dny potom, na kapačkách jsem byl celý týden. A další týden jsem dal Jablonci hattrick,“ vzpomíná Kerbr mladší.
To si fotbal naposledy užíval.
Se Slovanem hrál Evropskou ligu, vyhrál dokonce na půdě Marseille po trefě Coufala. To se pak nedivte kyperskému Apollonu, že přes Kerbrovy patálie se zády neváhal. Jenže pohádkové angažmá u moře skončilo dřív než začalo. Operace byla nevyhnutelná.
I proto překvapilo, když Sigma podepsala Kerbra na dva roky. Byl to risk, jenž se nevyplatil. Sympaťák s loupežnickou bradkou se mihnul jen v sedmnácti zápasech, dal dva góly a chodil po rehabilitacích. Pořád bojoval, chtěl na Andráku zanechat se slavnou jmenovkou taky svou stopu. Nepodařilo se. Zbytečné si už připomínat TU chvíli, která mu kariéru tolik ztížila a přinesla tolik bolesti.
Mrtvý tah
Jenže copak lze zapomenout?
Tehdy v přípravě na Slovácku by už určitě tu devadesátikilovou činku ani na pokyn nezvedl. Prostě ne!
„Pamatuji si to, jako by to bylo včera,“ nadechne se. „Byli jsme v posilovně, měli jsme kondičního trenéra atleta, zrovna ho angažovali, a začali jsme zvedat těžké váhy. Nebyli jsme na to připravení, technika nebyla ideální. A v ten moment, kdy jsem šel nahoru, jsem činkou zavadil o koleno, povolil jsem záda a ucítil jsem, jak se mi to tam seklo. Nemohl jsem se ani postavit. Spadl jsem na čtyři a šel jak stará babička, museli mě podepírat. Výhřez se udělal, ale malinký.“
 |
Zatracený mrtvý tah! Postupem času bylo hůř, záda se začala sekat - jednou za rok, za půl roku a v Liberci už každé dva měsíce. „To bylo na hlavu. Na Kypru to bylo v takové fázi, že mi bolest šla do nohy, a to už hrát nejde,“ přiznal si.
Jen na noze shodil dva kilogramy. „Na levé půlce zadku nebylo nic.“
Až budou s tátou na zahradě popíjet pivko, možná si poví, že z kariéry mohli oba vytřískat víc. Ostatně Kerbra staršího, jenž má z Eura 96 jako nehrající náhradník stříbrnou medaili, chtěl i Real Madrid. „Před sezonou mi taťka říkal: No vidíš, ty už přemýšlíš o konci kariéry a mohli jsme se opalovat ve Španělsku a mít vilu za dvacet milionů.“
Pak se podívají na malou slečnu, třetí generaci Kerbrů, a zasmějí se tomu.
